Úrazů ve skalním terénů přibývá. Podíl na tom mají i sociální sítě
Na valentinskou sobotu, 14. února, mířily k Suchému Dolu jednotky HZS Královéhradeckého kraje, Skalní záchranné služby a na místo přiletěl i vrtulník. Ti všichni se vydali na pomoc podchlazené ženě, která spadla do vody v oblasti Liščí rokle poté, co se vydala podívat na zamrzlý vodopád v těžko přístupné jeskyni. Úrazů v těžko přístupných skalních oblastech přibývá. Svůj podíl na tom mají také fotografie sdílené na sociálních sítích.
.jpg)
Finanční náklady lze těžko vyčíslit. Ze zásahu 14. 2., oblast Liščí rokle.
Nebyl to první takový zásah, který hasiči a záchranáři letos ve skalách podnikli: „Ročně se jedná o desítky podobných zásahů, kdy jsou naše jednotky vysílány do oblasti skalních měst z různých důvodů – ať už to jsou zdravotní indispozice, úrazy, nebo jen vyčerpání, případně jde o ztrátu osob, které se pohybovaly mimo značené stezky,“ říká tisková mluvčí HZS Královéhradeckého kraje Martina Götzová.
Přestože se v případě NP Polické stěny nejedná o oblast se zákazem vstupu mimo vyznačené stezky, záchranáři a ochranáři do ní přístup nedoporučují. „Z naší zkušenosti víme, že terén v této oblasti je hlavně v zimě velmi náročný a poměrně nebezpečný. Celé úseky jsou zledovatělé, nevedou zde oficiální turistické trasy, které by byly bezpečně udržované. Velmi rizikovými místy jsou neudržované dřevěné žebříky, které nejsou nijak jištěné,“ upozorňuje Josef Hlaváček, velitel čety hasičů z Velkého Poříčí a zároveň člen Skalní záchranné služby. Podle něj je ve skalních oblastech takových míst spoustu a lidé, kteří je navštěvují, se vystavují zbytečnému riziku.
Jeho slova potvrzuje také Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko. „V zimě ve skalách, a to na stezkách i mimo ně, jsou podmínky zrádné a lidi, kteří přijedou z udržovaného prostředí, si to často vůbec nedovedou představit. V divokých oblastech je čeká extrémně kluzké prostředí, ledový povrch, jde o podcenění rizika. Navíc tu hrozí propad do podzemních prostor,“ varuje ekolog a vysvětluje, že u většiny jeskyní s vodopády je tzv. kyklopská suť, bývají tam díry. Pád hrozí nejen lidem, ale i třeba jejich psům. „Na taková místa je potřeba chodit dobře vybavený, mít nejen nesmeky, ale také lano. Je to téměř horolezecká túra. Každý by si měl dobře rozmyslet, zda taková výprava stojí za to,“ vysvětluje.
Záchranáři pak v zimním období doporučují držet se jen turistických tras, neboť i ty dokáží být v zimě náročné a mohou návštěvníky potrápit. Kromě nesmeků by lidé měli myslet také na další výbavu, jako je teplé oblečení, pevná obuv, čelovka, nabitý telefon a alespoň malé občerstvení.
Nedokážeme tomu čelit
Návštěvníků v obtížně přístupných místech mimo turistické značky však přibývá. Může za to nejen tuhá zima, která proměňuje vodu v led a vytváří tak přírodní krásy, ale také sociální sítě, na nichž jsou takové fotografie k vidění.
„Víme, že návštěvnost území výrazně ovlivňuje to, jak si lidé sdílí zajímavá místa přes sociální sítě, ale nejsme schopni tomu čelit. Rozumím, že lidé se chtějí o zážitek podělit s ostatními a když to někdo pochválí, tak je to dvojí radost. Je to taková přirozená lidská vlastnost, ale bohužel to pak láká ostatní k tomu, vidět to místo taky. Příroda však zvýšenou návštěvností trpí,“ říká Petr Kuna.
Tématu si všímá také agentura CzechTourism, která vydala informační brožury s názvem Manuál odpovědného turisty a Českem s respektem. Právě v nich nabádá všechny, kdo chodí rádi do přírody, aby se nad zveřejňováním fotografií zamysleli. „Ta místa jsou hezká právě proto, že je tam malá návštěvnost. Ve chvíli, kdy na ně začne chodit hodně lidí, jsou vystavována poškození. Lidé sešlapem ničí vegetaci, vydupe se to na písek a místo změní charakter. Některá místa by měla zkrátka zůstat skrytá, přílišná popularita může ohrozit křehkou přírodu,“ uzavírá ekolog s tím, že ani případné zásahy záchranářů nejsou pro přírodu právě ideální. Při takovém zásahu se totiž na místo vydá až několik desítek lidí.
Souřadnice neprozrazujeme
Na Facebooku dnes existuje velké množství nejrůznějších skupin, které sdružují zájemce o fotografie přírody. Právě tady lze najít nádherné snímky nepřístupných míst se zamrzlými vodopády, jeskyněmi apod. „My sice zveřejňujeme i místa, která nejsou na turistických cestách, ale určitě k nim nedáváme popis, kde leží a jak se k nim dostat, natož abychom zveřejňovali souřadnice. Bohužel v dnešní době už se dá na internetu i tak leccos najít,“ vysvětluje správce skupiny Krásy Broumovska – fotografická skupina Josef Kubín s tím, že i z jeho pohledu to začíná být trochu problém.
Sám přiznává, že když zveřejní fotografii zajímavého místa, běžně dostane ve zprávách 50 i 60 dotazů, jak se k místu dostat. „To je běžný jev. V žádném případně jim to neprozradím. Jsem toho názoru, že pěkné místo má zůstat pěkným místem a popularita mu nepomůže,“ vysvětluje.
A stejně jako záchranáři a ochranáři vnímá, že velký problém je, že lidé vyrážejí do neznámého terénu nedostatečně vybaveni.
Stojí to spoustu sil
Kromě dopadu na přírodu jsou zásahy hasičů navíc velmi finančně a kapacitně náročné, zvlášť jedná-li se o těžko přístupný skalní terén. „Pokud je potřeba transportovat zraněného člověka ze skal, jsou aktivovány složky integrovaného záchranného systému – hasiči, zdravotnická záchranná služba, policie i skalní záchranná služba. Když jsou příznivé podmínky, lze využít pro transport vrtulník, ale nelze se na něj spoléhat vždy. Pak je to jen o lidské síle, transportní nosítka je potřeba nést v rukou, a to někdy i na delší vzdálenosti, protože ne všude se dá dojet terénními čtyřkolkami. U takového zásahu mohou být dvě až tři desítky (výjimečně i více) hasičů a záchranářů,“ vysvětluje mluvčí hasičů Martina Götzová s tím, že vyčíslit vše finančně je těžké. Stojí to ale především spoustu lidských sil a často jsou takové zásahy náročné i časově.
