Uzavírka polických stěn: kam se během těžby nepodíváte

Michaela Plchová, foto archiv Správa CHKO Broumovsko

Pondělí, 31. října 2022

Sdílet na:

Od pondělí 31. října začíná těžba kůrovcového dřeva v I. zóně CHKO Broumovsko v Národní přírodní památce Polické stěny, které budou z tohoto důvodu příští dva týdny částečně uzavřeny. Kam přesně nebude návštěvníkům umožněn vstup, jakým způsobem se bude těžit a jak proběhne obnova lesa, popisuje Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.

Uzavřena bude celá oblast v rozsahu od Slavného až po rozcestí u Václava (jdete-li po červené turistické značce okolo Supího hnízda a pokračujete dál po hřebeni až k Pánově cestě okolo Pánovy věže). Průchod okolo Supího hnízda je možný jen po Pánovu věž. Těžba se bude soustřeďovat zejména do blízkosti Slavného směrem k Ovčínu a k Beránkovi. V této oblasti bude uzavřen přístup pro turisty na vyhlídku na Čertovu tchýni, na Slavenské hřiby a lidé nebudou moci projít kolem Beránka a po červené turistické značce ze Slavného ke Hvězdě. Jedná se tedy hlavně o prostor v okolí Slavného, Hájkovy a Hruškovy rokle, vesměs samá těžko dostupná místa. Turistické parkoviště na Slavném bude v běžném provozu, stejně jako průchod od parkoviště na Slavenskou vyhlídku, Kamennou bránu, Božanovský Špičák i Korunu – tímto směrem budou lidé moci chodit. Rovněž cesta na Pánův kříž bude volně průchozí. Budou však uzavřeny obě cesty Zaječí roklí. Podél nich se totiž vyskytuje dost souší, které budou rovněž pokáceny a odvezeny vrtulníkem. Na vstupech do uzavřené oblasti by měly být buď vyvěšeny informativní pásky se zákazem vstupu, případně se budou na některých místech pohybovat brigádníci, kteří budou turisty zastavovat.

Těžbu kůrovcem napadeného dřeva organizuje Benediktinská hospodářská správa. Kubíků k těžbě je velké množství a v oblasti proběhne ruční kácení pomocí motorových pil. Poté vazači navážou na lano v podvěsu stromy, tzv. za paty, kdy stromy visí korunou dolů. Vrtulník se stromy přeletí na louku u Slavného, kde je bude harvestor zpracovávat – odvětvovat a řezat na kratší kusy. Zároveň tam bude jezdit vyvážečka, rovnat dřevo na kraji a náklaďáky je budou svážet dolů. „Je zkušenost, že při využívání vrtulníku nedochází k poškozování půdy jako když lesem projíždějí harvestory a vyvážecí soupravy,“ říká Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.

Těžba pomocí vrtulníku probíhala ve zdejších skalních oblastech již dříve v minulosti a je k přírodě o něco šetrnější, neboť v lesích nezůstávají místa poškozená pohybem velké kolové techniky. „Samozřejmě, někdo může vnímat i odstraňování suchých stromů jako poškozování. V napadených místech budou vykáceny takové kotlíky – například 30 x 40 metrů,“ vysvětluje Petr Kuna a dodává: „V některých lokalitách je přimíšená i jedle. Byli bychom moc rádi, aby tam jedle mohly zůstat stát, a nejsme si úplně jisti, zda se to povede. Vrtulník potřebuje manévrovací prostor bez stojících stromů. Je tedy možné, že budou muset pokácet i přimíšené jedle. Ty by na zemi měly zůstat ležet na zetlení. Pokud se to stane, je to škoda, která je důsledkem vrtulníkové technologie. Uvidíme – i benediktinům jde o to, aby jedle na místě zůstaly stát.“ Poslední slovo však budou mít piloti vrtulníku, na prvním místě bude v každém případě bezpečnost vazačů pohybujících se dole.

Kácení bude probíhat v I. zóně CHKO Broumovsko podle platné výjimky udělené na zásahy proti kůrovci. Výjimka nerozlišuje, jaký nástroj vlastník použije, dané jsou pouze obecné podmínky a pravidla. Podle Petra Kuny kácení v I. zóně je přípustné, neboť zde stále ve velkém převažuje smrkový porost, v němž se kůrovec  rozvíjí. „Vzhledem k tomu, že se objevuje ohniskově, pořád dává smysl pokusit se ho v ohniskách zastavit tak, aby se rozčlenila věková a prostorová skladba lesa v rezervacích,“ říká Petr Kuna. Druhou variantou by bylo nechat kůrovce být a je zde velká pravděpodobnost, že by porosty uschly rychle ve velkých plochách, což není cílem. „Nám jde o to spíše lesy v tomto území přeměnit, dostat do nich stinné druhy, buky, jedle a obnovovat ho postupně. Ne ho nechat naráz sežrat kůrovcem,“ uzavírá Petr Kuna.

Les se bude z velké části obnovovat sám, přirozeně – zmlazováním, vysemeňováním. Nová výsadba bude organizována tam, kde přirozená obnova lesa nebude probíhat. Část území se nechá přirozené obnově druhovou skladbou, která se tam dostane z okolního lesa.