V broumovské nemocnici pomáhali vojáci

Na jaké práce jste vojáky používali?

Vzhledem k tomu, že žádný z vojáků neměl zdravotní vzdělání, využívali jsme hlavně jejich sílu. Seznámili jsme je se základními hygienickými pravidly, s používáním OOPP (osobní ochranné pracovní pomůcky – rukavice, pláště, respirátory) a poté mohli začít pomáhat. Dělali práce, které v běžném režimu vykonávají sanitáři, což je pomoc při hygienické péči o pacienty, převoz pacientů na vyšetření, pravidelné polohování, stlaní lůžek, úklid...

Situace s personálem v broumovské nemocnici byla vážná?

Nemyslím si, že extrémně vážná. Onemocnění Covid a s tím spojená karanténa a pracovní neschopnost se samozřejmě týká i zdravotníků. Pokud je v týmu zdravotníků nakaženo více lidí, je situace horší. O nemocné se musí někdo stále starat, nejdou jednoduše zavřít dveře oddělení a nechat pacienty bez pomoci. Všichni zdravotníci v této době pracují nad rámec své pracovní doby. Služby za nemocné kolegy musí odsloužit ti, kteří jsou zdraví. Vojáci zastoupili jednoho sanitáře, který tím pádem mohl zůstat doma.

Jak vy i další kolegové z nemocnice vnímáte letošní covidovou aféru a kdy předpokládáte návrat ke klidným dnům?

Aféra asi není to správné slovo. Ale teď mluvím jen za sebe a za oddělení na kterém pracuji. Na jaře letošního roku jsme mohli mít pocit, že to vlastně až taková hrůza není, že opatření, která byla všeobecně nastavena, jsou možná až přehnaná. Znali jsme ve svém okolí možná několik lidí, kteří Covid prodělali. Na podzim se ukázalo, že to taková legrace není. Nemocných přibývalo, začalo být nakaženo velké množství zdravotníků i z našich řad. Na našem oddělení se staráme o pacienty, kteří potřebují podporu základních životních funkcí (nemohou např. sami dýchat, jsou napojeni na přístroje). Nyní se staráme i o pacienty, kteří Covid prodělali a jsou již ve fázi, kdy nejsou infekční. Péče o tyto pacienty je velmi náročná.

A kdy předpokládáme návrat ke klidným dnům? Nedokážu říct, kdy tento stav skončí, ale určitě nemluvím jen za sebe, ale za všechny kolegy a kolegyně z nemocnice, že si nesmírně přejeme, aby se nám vrátila ta doba před Covidem. Pracovat 12 hodin minimálně v respirátoru, nemít možnost "normálně" – myšleno bez zakrytí úst, promluvit s pacienty, nás všechny dost omezuje.

Své dojmy sdělil i četař Jan Chudý: "Je to taková naše první mimovojenská zkušenost v koronavirové době. Beru to jako povinnost, tady personál potřebuje pomoc a nás sem poslali pomáhat. Pravda je, že jsem měl trochu jinou představu o práci zdravotníků v nemocnici. Všichni tady zaslouží absolutorium, za to, co pro lidi dělají."

Foto archiv Armády ČR