Ve dvou letech do školky? Na Broumovsku to není problém

Bára Fialová, foto archiv MŠ Suchý Důl

Pondělí, 15. dubna 2024

Sdílet na:

Začínají zápisy do mateřských škol. Je na Broumovsku dostatečná kapacita a s čím se školky nejvíce potýkají? Zjistili jsme za vás.

Začalo jaro a s ním i zápisy do základních a mateřských škol. Na rozdíl od velkých měst je na Broumovsku kapacita dostatečná a v drtivé většině případů není žádný problém umístit do školky tříleté dítě. Ve většině místních školek berou i dvouleté děti, a to přesto, že je to pro pedagogy velmi náročné.

„My máme pro dvouleté děti speciální třídu, ale měli jsme jich loni tolik, že jsme je museli dávat do běžné třídy. Takže jsme měli dvaadvacet dětí ve třídě a z toho bylo šest mladších tří let, a to je pak velmi náročné. Pokud nemáte chůvy, nemá to s pedagogickou prací nic společného. Když jsme tady měli na návštěvu ředitelky školek z Prahy, absolutně nechápaly, že z padesáti přijatých dětí máme třiadvacet dvouletých. To by se v Praze nestalo,” popsala neudržitelný stav ředitelka broumovských mateřinek Hana Hrubá s tím, že kdysi v jeslích bývaly na šest malých dětí dvě “tety”.

Starší mají přednost

Dnes plní do jisté míry funkci jeslí školky, ale stav, kdy se ve školce potkávají předškoláci s dvouletými dětmi a každý z nich má úplně jiné potřeby, je pro školky někdy až příliš velkou výzvou. V broumovských školkách proto letos změnily kritéria přijímání tak, aby přednost měly raději nespádové, zato starší děti oproti spádovým, které budou v lednu konkrétního školního roku stále mladší dva a půl roku. „Každá škola si kritéria určuje sama a nám kraj doporučil, abychom si je takto změnili. Naším cílem totiž není, aby rodiče dětí mohli co nejdříve dát děti do školky a my byli naplněni až po strop, a přitom měli vyhořelé, přetížené pedagogy. Naším cílem je být pohodovou školkou, která nabízí dětem kvalitní, trendové vzdělávání,” vysvětlila Hana Hrubá.

Speciální třídu pro dvouleté děti mají i v Polici nad Metují a jak říká její ředitelka Dana Baláková, museli se tomu přizpůsobit technicky i personálně. „Všechno je jiné, hračky, pomůcky, hygienické zázemí, jiné jsou požární směrnice. Máme tady chůvu, kterou platí zřizovatel, tedy město, v září jsme měli šestnáct dětí a kapacita je osmnáct. Vytvořili jsme také prostor pro adaptaci, malé děti pak chodí nejprve třeba jen na hodinu dvě dopoledne,“ říká ředitelka Dana Baláková.

Malé ano, ale socializované

Pro dvouleté děti mají místo i ve školkách v Adršpachu, v Teplicích nad Metují nebo třeba v Meziměstí, kde tamní školky už léta nejsou tříletými dětmi naplněné na svou kapacitu. „Máme kapacitu třicet pět dětí, v současnosti jich máme dvacet jedna. Povětšinou s různou docházkou – chodí, nechodí a když jich je ve třídě patnáct, je to hodně. Ještě tak osm let zpátky jsme měli dvě třídy, pak odešel silný ročník a my jsme spadli na malotřídku. Dvouletým dětem se nebráníme, ale spíš až od dvou a půl roku a musí být socializované. Máme jen dvě učitelky, takže mít ve školce děti, které jsou na plínách a dudáku, nemluví a celý den brečí po mamince, to nejde,” vysvětlila ředitelka ZŠ a MŠ v Adršpachu Karolína Gottsteinová. Ta, stejně jako ostatní ředitelky mateřských škol, apeluje na to, aby rodiče své dvouleté děti na nástup do školky co nejlépe připravili – trénovali s nimi samostatnost a připravovali je na pobyt v kolektivu.

Bez šance

V Suchém dole se potýkají s nedostatečně velkou budovou školky, která podle slov ředitelky není nafukovací. Dítě mladší tří let sice vezmou, ale domluví se s rodiči, aby nastoupilo až v den třetích narozenin, protože dvouleté dítě platí za dva a tím pádem školka přijde s dvouletým dítětem o jedno místo. „Máme jednu třídu, dvacet pět dětí a je to opravdu plné. Už teď by se nám hodila místnost navíc,“ řekla ředitelka mateřské školky Lada Černohorská.

V Bezděkově nad Metují školka navýšila kapacitu na osmadvacet dětí, ale stále řeší převis poptávky nad nabídkou. Mladší než tříleté děti jsou zde tak úplně bez šance. „Můžeme je zapsat, ale vezmeme je, až jim budou tři. Na mladší děti nejsme personálně ani technicky vybavení,“ uvedla ředitelka Zuzana Beranová.

O třídu víc

Díky novým obyvatelům se naopak z jedné na dvě třídy po letech rozšířila školka ve Vižňově, což si její ředitelka Zdena Chrásková nemůže vynachválit. „To už tady nebylo víc než deset let a jsme za to moc rádi. Máme dohromady třicet sedm dětí, bereme i dvouleté děti, nevadí nám ani, pokud mají plínky. Jsme na ně tři učitelky, se mnou čtyři,” říká.

Novou třídu by podle všeho měli od září otevírat i v Machově. V posledních deseti letech tady vždy byla pouze jedna třída s kapacitou osmadvacet dětí. V posledních několika letech však museli některé děti odmítat, protože o machovskou školu začali mít zájem rodiče z širšího okolí. Aby nemuseli rozvážet děti na dvě místa, chtěli mladšího sourozence rovnou umístit do machovské školky, která je ve stejné budově. „Do školy k mám dojíždí prvňáčci až z Velkého Poříčí nebo Hronova, asi máme dobré reference od rodičů. Loni jsme museli odmítnout maminku ze Stárkova, protože jsme pro mladšího sourozence neměli místo. Teď bychom měli mít v každé třídě minimálně osmnáct dětí, takže by mělo být místo i pro ty dvouleté děti,“ myslí si ředitelka Hana Lelková.

Žádoucí služba

Na Broumovsku je tedy míst ve školkách ve školách dost, trendem je umísťovat zde aspoň na pár hodin denně děti mladší tří let, aby se maminky (nebo tatínkové) mohli aspoň částečně vrátit do práce, případně se doma věnovat dalšímu, mladšímu sourozenci. Školky kvůli tomu bojují hlavně s personálním zajištěním péče o mladší děti. Učitelky často absolvují kurzy pro chůvy, další pracovníky hradí zřizovatel, tedy obec, nebo si školky takzvaně „přes šablony“ žádají na Ministerstvu školství ČR o dotaci, která by jim pokryla výdaje na chůvu pracující alespoň na částečný úvazek.

Pro děti ještě mladší – od jednoho roku – funguje v Broumově při domu Dětí a mládeže Ulita dětská skupina Ulitka. Ta má však kapacitu pouze šest dětí, poptávka je mnohem větší a ředitel Ulity Miroslav Frömmel řekl, že by rádi kapacitu skupiny rozšířili o další třídu. Jen je podle něj potřeba udělat to uváženě a udržitelně. Silnější ročníky, které teď nastupují, prý zase za nějakou dobu odezní. „Jsme ve fázi, kdy ověřujeme zájem na příští školní rok a uvidíme kolik dětí odejde ze stávající skupiny. Máme několik variant, ale nejjednodušší by pro nás bylo udělat druhou třídu ve stejných prostorách, kde je ta původní, jen bychom tam museli dobudovat víc záchodů a umyvadel pro tyhle malé děti. Ale určitě to řešíme, mimo jiné proto, že když sem chceme nalákat třeba nové lékaře a lékařky, tak bychom jim měli být schopni tuto službu nabídnout,” vysvětlil ředitel Ulity a zároveň zastupitel města Broumov Miroslav Frömmel.