Vybírání poplatků za ubytování je skoro detektivní práce
Středa, 26. března 2025
Za rok 2023 vybraly města a obce na Broumovsku 2 632 798 korun na poplatku za ubytování. Tento poplatek musejí ubytovatelé obcím odvádět podle zákona o místních poplatcích, jeho výši si v zákonném rozmezí nastavují obce samy. Vybrané finance jsou pro obce příjmem, s nímž mohou nakládat dle svého uvážení. Je částka přesahující 2,5 milionu korun v regionu, který disponuje množstvím velmi atraktivních turistických cílů, hodně, nebo málo?
Pohled do dat Českého statistického úřadu, z nichž pak vycházejí data agentury CzechTourism, ukazuje, že města a obce na Broumovsku přistupují k vybírání poplatků různě. Premiantem jsou Teplice nad Metují, které za rok 2023 vybraly více než 706 tisíc korun, v roce 2024 pak více než 752 tisíc korun. Na druhém místě se drží Adršpach, který za rok 2023 vybral více než 389 tisíc, v roce 2024 to bylo už více než 621 tisíc korun. Následuje Broumov, jemuž poplatky z ubytování přinesly v roce 2023 do městské kasy více než 532 tisíc korun, v roce 2024 více než 542 tisíc. Okolo 250 tisíc korun vybraly také Hejtmánkovice a Božanov, pod hranicí 200 tisíc se pak drží Police nad Metují. Další obce už takové příjmy nevykázaly, průměrně se jejich zisk drží okolo několik desítek tisíc, úplně dole pak jsou obce jako je Šonov, Křinice či Stárkov. Poslední skupinu tvoří obce, které poplatek z ubytování nevybírají vůbec, jako například Vernéřovice, Otovice, Hynčice, Jetřichov či Bukovice.
Částku, kterou obce do obecní kasy vyberou, ovlivňuje kromě nahlášeného počtu lůžek také výše poplatku. Ta je zákonem stanovena na maximální výši 50 korun, obce si poplatek do této výše upravují vyhláškou. Nejvyšší poplatek za ubytování v regionu vybírají v Machově – 30 korun, nejnižší v České Metuji – 5 korun. „Průměrná výše poplatku je na Broumovsku 18 korun. To je na takovou turistickou oblast docela málo,“ říká ředitelka Společnosti pro destinační management Broumovska Kateřina Profousová a dodává: „My jsme přitom spočítali, že pokud by obce měly nastavený poplatek alespoň na 25 korun a měly lepší přehled o všech, kdo v obcích ubytovávají individuálně a poplatek vymáhaly, pak by se na Broumovsku dokázalo na poplatcích vybrat více než 8,8 milionu korun. Pokud by byl poplatek 50 korun, mohlo by se na Broumovsku vybrat téměř 20 milionů. To už je za mě slušná podpora území a místního podnikání.“
Detektivní práce
„Vybíráme čím dál víc, to je pravda. Vysvětluji si to tím, že jsme v minulém roce zahájili kontroly ubytovatelů. Provedli jsme kolem 50 kontrol a ve většině případů jsme zjistili, že ubytovatelé odvádějí poplatky dobře a evidenci mají v pořádku. V malé míře jsme zjistili, že je potřeba ubytovatele naučit metodice, jak poplatky odvádět. Někteří lidé totiž ještě žijí v pravidlech dřívějšího rekreačního poplatku za ubytování. Asi u 6 procent ubytovatelů jsme zjistili pochybení a tam to řešíme,“ vysvětluje Kamila Bašová, vedoucí hospodářsko-správního odboru v Teplicích nad Metují s tím, že město sice provádí kontroly, ale přímo přepadovky nedělá. „Nepojali jsme to represivně, ubytovatelům dáváme předem vědět, kdy přijdeme, i když ze zákona nemusíme, protože to je jako daňová kontrola. Na místě kontrolujeme odvod poplatků dle evidenční knihy.“
Město Teplice nad Metují má na svém webu formulář, jehož prostřednictvím se ubytovatelé k poplatku přihlásí. Jeho aktuální výše je 20 korun. Splatnost poplatku je pak vždy k dalšímu čtvrtletí. Městu musejí ubytovatelé posílat také hlášení. Podle Kamily Bašové to však není vždy tak samozřejmé. „Když zjistíme, že někdo poplatky neodvádí, vedeme s ním dále řízení. Je to detektivní práce, pořád něco hledáme, prosíme o součinnost úřady, musíme nasbírat co nejvíce důkazů. Je to spoustu papírování,“ říká Bašová a vysvětluje, že řešení s některými ubytovateli se vleče i rok či dva včetně odvolání na krajský úřad.
Město také nečeká, zda se mu ubytovatelé přihlásí dobrovolně. „Pravidelně spolupracujeme s ubytovávacími weby jako je Booking, Megaubytko a dalšími. Dalo by se říct, že pokud někdo někde inzeruje ubytování, tak ho odhalíme,“ prozrazuje Bašová s povzdechem, že by bylo krásné, kdyby byli všichni lidé poctiví, ale podle její zkušenosti to tak bohužel ne vždy funguje.
Osobní přístup
Obcí, která si význam poplatku z ubytování uvědomuje, jsou také Heřmánkovice. V roce 2023 vybrali více než 332 tisíc, v roce 2024 pak 253 tisíc. Nepříliš velká obec s 468 obyvateli, kde na úřadě je jen starostka a účetní, přistupuje k výběru poplatku po svém. „My hodně hrajeme na to, že s lidmi nejdříve komunikujeme, než vydáme nějaké písemné příkazy. Lidi nemají rádi úřední dokumenty, takže osobní přístup mi přijde lepší. Paní účetní je spíše v číslech, vidí, kdo má a kdo nemá zaplaceno. Já jsem více v terénu, v kontaktu s lidmi. Takže za nimi zajdu, zastavím se s nimi, promluvím,“ popisuje starostka Jana Králová svůj přístup. Prozrazuje také, že si sama vyhledává, kdo v obci ubytovává a těmto lidem pak telefonuje. „Jsme malá obec, známe se všichni osobně. Když tedy někdo ubytovává, tak se to o něm ví. I já sama vidím, že se u někoho střídají auta,“ říká Králová.
Heřmánkovice patří mezi obce, pro které je přitom výběr poplatků z ubytování administrativní zátěží. „Je to velká administrativní zátěž, je nás tu málo a povinností, které máme, je strašně moc,“ říká Králová a vysvětluje, že příjem do obecního rozpočtu se však obci hodí. „Máme poplatek 21 korun a uvažujeme o jeho zvýšení. Všechny práce, které bychom za tento poplatek měli dělat, jsou dražší, takže bychom ho měli zvýšit. Vybrané finance jdou především na úklid – úklid odpadků, celého prostoru, opravy vybavení v obci – lavičky, odpadová hnízda, parkoviště, v zimě se vyhrnuje sníh, v létě se seče tráva. I když vybereme 300 tisíc, je to plat pro jednoho člověka. A v tom nejsou započítány stroje…“ vypočítává starostka.
Největším problémem je podle ní placení za odpad po ubytovaných. „Byli bychom rádi, kdyby si ubytovatelé platili za odpadky za turisty. To ale všichni neradi slyší, že jejich ubytovaní dělají odpad. Tvrdí, že jejich ubytovaní odpad nedělají. To ale nedává smysl,“ říká. Každý, kdo ubytovává, má totiž také povinnost platit tzv. podnikatelský odpad, částka je v každé obci nastavena jinak. Podnikatelé buď mohou mít přímo smlouvu se svozovou firmou, nebo si svoz odpadu vyřídit s obcí. „Podnikatelé platí 1500 korun za směsný odpad ročně a 200 korun měsíčně za využití odpadové nádoby na tříděný odpad. Dělí se to na čtyři druhy odpadů, pokud by chtěl někdo využívat všechny čtyři, vyjde ho to na 800 korun měsíčně. Většinou se ale domluvíme na plast a papír. Tento příspěvek tedy určitě není likvidační. Pro nás je to příspěvek na údržbu odpadových hnízd. Je to tedy opět o nějaké zodpovědnosti k území. Buď ho chci jenom vytěžit, nebo ho také podpořit, aby se mohlo rozvíjet,“ uzavírá Králová.
Spoléháme na čestnost
„Ano, poplatek z ubytování platím,“ říká Naďa Mocková z Adršpachu, která ubytovává v soukromí. „V obci to však nikdo nekontroluje, což je mi divné, protože dříve se kontroly dělaly. Dnes už to jen posílám emailem,“ dodává s tím, že by jí přišlo fér, kdyby všichni platili poplatek poctivě.
„Kontroly jsme dělali naposledy před 15 lety, to jsme skutečně dvakrát za sezónu procházeli obec, a to dokonce ve spolupráci s cizineckou policií,“ vysvětluje Věra Habrmanová z adršpašského obecního úřadu a dodává, že obec spoléhá na poctivost ubytovatelů. „Je to na čestnosti každého ubytovatele. Část jsou poctiví, automaticky to zaplatí, ale řekla bych, že je tady velká rezerva,“ říká.
Rezerva se skrývá i v počtu nahlášených lůžek, což je situace, která je ve všech obcích podobná. V Adršpachu je podle dat ČSÚ 291 lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních), Společnost pro destinační management Broumovska však ve svém vlastním průzkumu napočítala celkem 601, a to hromadných i individuálních. Výše poplatku je 18 korun.
„Se zvýšením poplatku bych nesouhlasila, musela bych zvednout ceny. Dneska to mám započítané přímo v ceně za ubytování,“ říká Naďa Mocková. Ta si navíc myslí, že obec zvyšovat poplatek nepotřebuje, protože turisté už tak nechají dost peněz za vstup do skal i za parkoviště.
Přichází eTurista
Situaci na trhu s ubytováním by měla již v polovině letošního roku narovnat novela zákona o cestovním ruchu, která prošla v polovině února prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela přichází s projektem eTurista. „O ubytovatelích přes digitální platformy úřady často ani neví. Stává se, že tito ubytovatelé neplní své povinnosti a pohybují se v tzv. šedé zóně. To se negativně projevuje především v turisticky vytížených destinacích, jako je centrum Prahy nebo Krkonoše,” uvedl k novele ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Projekt eTurista zavádí jednotnou elektronickou registraci pro pronajímatele nemovitostí. Každému, kdo bude chtít podnikat v oblasti ubytování v soukromí, bude přiděleno jedinečné registrační číslo, které umožní orgánům veřejné správy důslednější kontrolu dodržování pravidel a lepší přehled o jednotlivých nabídkách ubytování. Získané údaje budou sdíleny mezi orgány veřejné správy v celé EU. Poslouží nejen pro přesnější statistiky o cestovním ruchu, ale také pomohou správním orgánům v boji proti nelegálnímu podnikání. Za nedodržení povinné registrace mohou úřady udělit pokutu až 100 tisíc korun.
Podle ministerstva pro místní rozvoj by se měla ubytovatelům zjednodušit administrativa, všechna data vyplní jen jednou. Nárůst administrativy tak čeká jen ty, kteří se své povinnosti doteď vyhýbali. „Naše propočty hovoří o tom, že stát z neregistrovaných ubytovacích zařízení ročně přichází na daních o skoro 800 milionů korun. Dalších 55 milionů ročně pak tratí obce na poplatcích z pobytů. Jde ale o vcelku mírný odhad, velikost šedé ekonomiky se nedá jednoduše změřit,“ dodal ministr Kulhánek.
Většina dotázaných starostů na Broumovsku zavedení portálu eTurista vítá: „Na zavedení novely se jako starostové moc těšíme. Samozřejmě bude záležet na tom, jak budou solidní ubytovatelé a poctivě vyplňovat údaje do portálu,“ shrnula to pro Naše Broumovsko starostka Jana Králová.
Panují však i určité obavy o tom, kdo všechno bude mít k datům přístup. „Bude-li to dobře využité, tedy budou-li do toho mít přístup jen správní orgány, pak ano. Pokud se to však začne využívat k nějakým reklamám, tak si myslím, že to nemá význam. Taky je otázka, zda tam lidé budou vkládat údaje správně, kdo se bude registrovat, zda i lidé, co nemají IČO a provozují ubytování jako přivýdělek…. Záleží na parametrech. Obecně by to pro správní orgány přínos mělo, tak uvidíme,“ vysvětluje svůj pohled Kamila Bašová z Teplic nad Metují.
S nabytím účinnosti novela zákona počítá MMR ve druhé polovině roku 2025. Část týkající se oblasti krátkodobých pronájmů a ubytování přes online platformy bude účinná od druhé poloviny května 2026.
V celé České republice se v roce 2024 vybralo na poplatcích z ubytování 1 715 090 396 korun, z toho 51,6 % vybrala Praha (885,17 milionu korun).
Královéhradecký kraj je na 5. místě mezi kraji – z celkové částky vybral 4,38 %, tj. 75,12 milionu korun.
V okrese Trutnov se vybralo 48,27 milionu, v okrese Náchod 6,64 milionu.
.jpg)