Výstava o historii první české školy v Broumově připomíná výročí 95. let její existence
Setkáním absolventů, přednáškami i výstavou historických fotografií a tvorby absolventů oslavila loni v létě Základní škola Masarykova na ulici Komenského v Broumově 95. let své existence. Výstavu dokumentující bohatou a dramatickou historii je možné znovu zhlédnout ve čtvrtek 15. 1. při příležitosti dne otevřených dveří.
.jpg)
„V roce 1919 po velikém úsilím českých nadšenců vznikla v Broumově česká obecná škola. Šlo tehdy pouze o dvě třídy umístěné v levém traktu chlapecké obecné a měšťanské školy v Hradební ulici (dnešní gymnázium), kde se mohly české děti konečně vzdělávat ve svém mateřském jazyce,“ píše se v almanachu, který k výročí školy sestavila pedagožka a členka současného učitelského sbory „Komendy“ Vladislava Valešová.
Po dvou letech intenzivní práce se vedení českých škol v Broumově podařilo postavit a 1. září 1930 zahájit vyučování v nové budově v dnešní Komenského ulici. Při slavnostním otevření byly mimo jiné odeslány děkovné telegramy prezidentu republiky T. G. Masarykovi, který svolil, aby nová škola nesla jeho jméno.
„Školní rok 1930/1931 v pětitřídní obecné škole zahájilo celkem 116 žáků, z toho 57 chlapců a 49 dívek. (...) Počet dětí postupně vzrůstal. Škola přijímala také německé žáky. Často proto, že někteří rodiče své děti nemohli z ekonomických důvodů poslat do vnitrozemí, kde by se naučily státní jazyk, takže česká škola pro ně byla výborným řešením,“ píše se dále v almanachu o historii budovy. Její projektant, úspěšný architekt a významný představitel moderního klasicismu a funkcionalismu Ladislav Machoň, se dále podílel na takových projektech jako bylo průčelí Realistického divadla v Praze, vila bratří Čapků na pražských Vinohradech, přestavba Strakovy akademie (dnešního sídla vlády ČR) nebo třeba úpravy kaple s hrobem J. A. Komenského v Naardenu.
Hned z toho byl průšvih!
Budově školy se nevyhnuly ani pohnuté události konce 2. světové války, když zde byl v roce 1945 zřízen uprchlický tábor. Na události po roce 1968 zase v almanachu vzpomíná bývalý starosta Broumova a dřívější ředitel Masarykovy školy Zdeněk Streubel. „Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy jsme se my kantoři sešli ve sborovně a dohadovali se, co bychom měli podniknout na protest. Paní učitelka Pajkertová navrhla vrátit škole původní název Masarykova, o který škola přišla po nástupu KSČ v roce 1948. Všichni s návrhem souhlasili (...) A hned z toho byl průšvih!“ popisuje Zdeněk Streubel, který byl tehdy zbaven funkce ředitele a přeložen do Police nad Metují.
V almanachu vzpomínal ještě na svého předchůdce v ředitelské funkci Jaroslava Pitrmuce. „Vážil jsem si ho. Byl velice hodný, vstřícný k dětem i kolegům. Školu vedl dobře. Jaroslav Pitrmuc se jako pražský vysokoškolák zúčastnil protestů po smrti Jana Opletala v roce 1939 a patřil ke skupině statečných studentů, kteří byli po těchto událostech posláni do koncentračního tábora.“
Bohatou a dramatickou historii první české školy v Broumově si můžete připomenout na výstavě, která bude přístupná zítra od 14 do 18 hodin.
