Vznikne v Adršpachu hotel o kapacitě menší vesnice?

Text a foto Michaela Mašková, vizualice archiv T. Svobody

Úterý, 11. února 2025

Sdílet na:

Informace o tom, že v Adršpachu má vyrůst nový hotel lázeňského typu s velkou kapacitou, se šíří Broumovskem jako lavina. Zjistili jsme, o co se jedná.

„Byli jsme překvapeni, to ano!“ říká starosta Adršpachu Jakub Vajda o prvním setkání se zástupcem investora, který přišel obec informovat a zároveň požádat o možnost připojení na obecní kanalizaci. „Žádost jsme zamítli, protože v tuto chvíli neumožňujeme nikomu připojit se na kanalizaci. Až časem jsme se dozvěděli, že jde o možnost navýšení až o 500 ekvivalentních obyvatel. Takový resort znamená výrazný zásah do krajiny, obce i její infrastruktury,“ vysvětluje starosta s tím, že samotné představení projektu proběhlo na pracovní skupině na obci právě před týdnem.

Dává nám to smysl

Hotelový komplex s názvem Lázně pramen Adršpach by měl vyrůst na louce pod Křížovým vrchem, přesněji podél cesty, která ke Křížovému vrchu vede podél dnešního rodinného Penzionu Adršpach a dál do lesa ve směru do Zdoňova. V těsném sousedství obytného domu by měl vzniknout komplex o kapacitě okolo 400 ubytovaných lidí, s dvěma podzemními podlažími, kde by byla parkoviště a bazén o kapacitě 250 lidí plus wellness, a dále se třemi nadzemními podlažími. Stavba je rozdělena na hlavní stavbu s hotelem, restaurací, bistrem, multimediálními sály a k tomu přiléhajícími dalšími ubytovacími částmi. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot. Ten je známý svým architektonickým dílem, přičemž často spolupracuje s velkými developery.

Majitelem pozemků je společnost Adršpach Real a.s., kde je jednatelem Tomáš Svoboda. Společnost je dlouhodobě v majetku rodiny zesnulého Pavla Netíka z Broumova. Pro zhodnocení majetku si našli developerskou firmu Creston. Ta stojí za nejrůznějšími obytnými komplexy a dalšími stavbami v Praze, ale také v Krkonoších, z nichž asi nejznámější je Aldrov Resort v krkonošských Vítkovicích.

„Pozemky vlastníme dlouhodobě, současnému návrhu předcházelo x variant, co tam postavit – golfové hřiště, selská stavení, baráčky atd. To všechno jsme shodili ze stolu a přišli jsme s tímto projektem, který nám dává smysl, a to nejen ekonomicky, ale především pro Adršpach a pro celé Broumovsko,“ vysvětluje Tomáš Svoboda z meziměstské Walzlovky. Podle něj má právě takovýto hotelový komplex přivést lidi do Adršpachu celoročně, prodloužit dobu, kterou zde stráví, a tím pomoci s problémem jednodenních návštěvníků. „Podle mě je to otázka managementu. Mohl by se například začít jinak organizovat vstup do skal, aby příroda tak netrpěla. Například by se mohl omezit počet lístků pro jednodenní návštěvníky a více vstupenek nechat pro ubytované hosty. To všechno se dá řídit, ale na širší úrovni,“ vysvětluje svoji představu, jak to zařídit.

Na otázku, zda si myslí, že samotný hotel zvýší už tak vysokou kapacitu turistů v Adršpachu, říkají svorně s manželkou Hanou: „Nemyslíme si, že by tento komplex nějak výrazně navýšil kapacitu turistů v Adršpachu. 400 lidí zní jako velké číslo, ale ve skutečnosti tam těch lidí nikdy nebude tolik najednou, navíc jejich pobyt se dá organizovat.“ Podle jeho předpokladu také hotel sníží počet jednodenních návštěvníků tím, že část z nich se v něm ubytuje. „Předpokládáme průměrnou dobu ubytování 5 až 7 dní.“

Maximálně 4 dny

Podle dat agentury CzechTourism jsou Adršpašské skály se 488 tisíci návštěvníky za rok 2023 druhým nejnavštěvovanějším místem v Královéhradeckém kraji hned po Safari ve Dvoře Králové. V obci je v současnosti 40 ubytovacích zařízení, která nabízí celkem 601 lůžek. V obci je nyní stop stav na prodej pozemků právě proto, aby zde nevznikaly další penziony. „Vzhledem k tomu, že v Adršpachu žije 493 obyvatel, znamená to, že v území už převažuje návštěvnická populace na úkor místních a celé místo je významně zatíženo turistickým ruchem. Stavbou ubytovacího zařízení o takovéto kapacitě by došlo k téměř dvojnásobnému navýšení kapacity lůžek v Adršpachu,“ vysvětluje ředitelka Společnosti pro destinační management Broumovska Kateřina Profousová.

Ta také na základě dat agentury CzechTourism rozporuje představu, že hotelový komplex dokáže přitáhnout návštěvníky na celý týden. „V údajích z roku 2023 vidíme, že na Broumovsko zavítalo téměř 63 tisíc návštěvníků, kteří zde průměrně strávili 3,6 dní. Podobně je tomu i v Krkonoších – tam sice ročně přijelo více než 1,1 milionu návštěvníků, průměrná doba pobytu však není delší než 4,3 dní.“ Obecně se podle odborníků v cestovním ruchu délka pobytu turistů zkracuje – v celém Česku je průměrná doba pobytu návštěvníků 3,4 dne. Z těchto čísel vystupuje pouze Třeboňsko a Krušné hory, kde se turisté zdrží průměrně okolo 5 dnů.

„Podle našeho názoru by podobný hotel s takovou kapacitou určitě přispěl rozvoji určitého segmentu turistického ruchu na Broumovsku. Ale volba Adršpachu jako ideálního místa pro stavbu se nejeví příliš dobře. Samozřejmě, že hotelový pokoj s nejkrásnějším výhledem na skály bude lákavý. Hotel ale rozhodně neudělá z jednodenních návštěvníků vícedenní. A pokud ano, tak budou hosté každý den chodit do skal v Adršpachu? Spíše se rozhodnou i pro další cíle, ale je pravděpodobné, že k přesunu budou používat vlastní auta, ale kapacity silnic ani parkovišť u dalších atraktivit nejsou nafukovací,“ upozorňuje Kateřina Profousová.

Sem to zkrátka nepatří

Obavy vzbuzuje celý návrh také u mnoha obyvatel Adršpachu, zvláště těch, kteří žijí v těsném sousedství. „Náš postoj vůči tomu je zásadně negativní. Není to jen proto, že tady bydlíme a takový zásah by zásadním způsobem narušil naše soukromí a životní prostor, ale především je uvedený záměr naprosto nevhodný ve vztahu k celé této oblasti. Nepatří sem, nezapadá do krajinného rázu přírodního, kulturního ani historického. A to není žádný subjektivní pocit, stačí se seznámit s nastavenými pravidly Správy CHKO Broumovsko pro veškeré záměry probíhající na území Chráněné krajinné oblasti, tyto takovou stavbu jednoznačně vylučují,“ vysvětluje Julie Straková, která žije spolu se svým partnerem Stanislavem Čejpem, lezcem a členem Skalní záchranné služby, v domě na pozemku těsně přiléhajícím k plánovanému komplexu. Ten by měl stát ve vzdálenosti zhruba 40 metrů od jejich zahrady.

„Úplně nevhodná je celá tato oblast také proto, že jde o ptačí lokalitu se spoustou ochranářských záměrů, ať už jde o výra velkého, sokola stěhovavého a další ptáky, často zde slyšíme například chřástala. Jde přece také o lokalitu zařazenou do soustavy Natura 2000, čímž je ještě dále chráněna. Přijde mi tedy nemyslitelné, aby tu vzniklo něco podobného. Další věcí je objem – jde v podstatě o kapacitu menší vesnice,“ vypočítává všechna proti. Mezi ně patří předpokládaný zvýšený hluk, ať už od bavících se návštěvníků, z restaurace, projíždějících aut i autobusů, údržby a zásobování či od tepelných čerpadel… Oba upozorňují také na zvýšení světelného smogu, oblast Adršpašsko-teplických skal dnes patří k nejtemnější lokalitě v Královéhradeckém kraji.  

„Samozřejmě, že nám to tu naruší klid a soukromí,“ říká Julie Straková. „Když jde člověk žít na vesnici, předpokládá, že tady bude mít klid, a to i výměnou za určitý nekomfort jako je třeba cestování za prací.“ Na otázku, co by dělali, pokud by stavba byla povolena, říká Stanislav Čejp: „Myšlenky jsou samozřejmě různé. Co bychom tady dělali, že? Budovali jsme to tady kvůli klidu a přírodě. Podle toho, co vím od místních, tak s tím také nesouhlasí.“ Každopádně oba doufají, že najdou podporu v obci i ve Správě CHKO Broumovsko.

Zásadní rozhodnutí

Jak se k celému záměru postaví obec Adršpach, není v tuto chvíli jasné. Na pozemku, který vlastní společnost Adršpach Real, došlo již za minulého vedení obce ke změně územního plánu. A to zásadně ovlivňuje celou situaci. Většina pozemku je sice vedena jako travní porost, část z něj však byla změněna na stavební pozemek. Tuto změnu v minulosti schválila také Správa CHKO Broumovsko. „Změnu územního plánu jsme zdědili. Nevíme přesně, proč bylo umožněno proměnit část pozemku na stavební pozemek a jak to bylo zamýšlené,“ vysvětluje starosta Vajda a dodává. „Nyní je nutné všechno důkladně probrat, seznámit se s detaily, představami a stanovisky, teprve pak něco komentovat. Jisté ale je, že tento záměr představuje největší projekt v novodobé historii Adršpachu, a proto bude nutné vést o něm komplexní diskuzi,“ řekl Našemu Broumovsku s tím, že před zastupiteli jsou nová jednání a setkání a budou požadovat další doplňující informace.

Podobně nesdílná je v tuto chvíli také Správa CHKO Broumovsko. „V tuto chvíli vám nemohu říct žádné informace, jedná se o živou kauzu. Mohu jen potvrdit, že zde máme předložený takovýto velký záměr a v současnosti ho posuzujeme,“ sdělila na dotaz Našeho Broumovska vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzlová. Podle ní vydává v tuto chvíli Správa jen předběžná stanoviska, neboť projekt nemá zpracovanou definitivní podobu projektové dokumentace. Vedoucí tak potvrzuje jen to, že k návrhu zatím vydala Správa CHKO jediné posouzení: „Vydali jsme naturové stanovisko vlivu na území Natura 2000.“ To hodnotí vliv stavby na chráněné lokality, rostliny a ptáky v soustavě chráněných území Natura 2000, jichž je Broumovsko součástí. Jeho výsledek je však nutné si vyžádat prostřednictvím zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí (redakce si ho vyžádá, pozn. red.).

Posouzení Agenturou pro ochranu přírody a krajiny (AOPK), pod níž Správa CHKO spadá, je pro uskutečnění jakékoli stavby zásadní. Podobně velké stavební záměry se posuzují z mnoha hledisek dopadu na různé aspekty životního prostředí. Velké stavební záměry se posuzují architektonickou komisí AOPK v Praze, která vznikla kvůli posouzení zasazení velkých staveb do krajinného rázu, jejími členy jsou odborníci a architekti. Vzhledem k tomu, že předložená studie Lázně pramen Adršpach je pravděpodobně nejrozsáhlejší stavbou tohoto typu ve východních Čechách, čeká ji právě takové projednání nyní v polovině února. „Ano, v polovině února máme před sebou posouzení krajinného rázu,“ potvrzuje Tomáš Svoboda a dodává, že před komisí bude svůj návrh obhajovat přímo architekt Josef Pleskot. Upozorňuje také na to, že celá studie už má zpracované posouzení krajinného rázu od Ivana Vorla, který se této problematice dlouhodobě věnuje, přednáší o ní a vydal na toto téma mnoho publikací. „Máme to odsouhlasené a předjednané na CHKO,“ říká Svoboda.

Zásadní rozhodnutí pak padne v rámci Posouzení vlivu na životní prostředí EIA, které provádí ministerstvo životního prostředí. K tomu se připojuje Správa CHKO a také mnoho dalších úřadů. AOPK pak vydá jedno společné rozhodnutí, a tím vydá souhlas, či nesouhlas se stavbou podle zákona č. 114/1992 Sb. na ochranu přírody a krajiny.

Rozdílné pohledy

„Neumím si to představit, myslím si, že to je konečná, nejenom pro mě, ale i pro další lidi. Adršpašsko-teplické skály jsou světový unikát, to se mají proměnit v lázeňskou vesnici? Podívejme se na to, jak to v Ádru vypadá po covidu, není to k žití,“ říká Bára Krecbachová, majitelka rodinného Penzionu Adršpach, který leží přímo pod navrhovaným komplexem a po hranici jehož pozemku by také vedla silnice k hotelu. Její penzion v tuto chvíli leží stranou největšího turistického ruchu a ona sama ho propaguje jako klidné místo v srdci Adršpachu, jejími hlavními hosty jsou především rodiny s dětmi, které zde zažívají volnost v bezpečném prostoru. To teď podle ní skončí a dopad to bude mít i na početnou lezeckou komunitu, která každoročně míří v sezóně za lezením do skalního města. „Podle mě sem přestanou jezdit i lezci. Co by tady dělali? Namísto nich sem budou jezdit lidé, kteří hledají jen zábavu, ani často nevědí, kam přijeli. Znám to moc dobře, moji rodiče i já pracujeme celý život v tomhle oboru,“ doplňuje.

Majitelé pozemku na to mají jiný pohled. „Vnímáme přínos i pro penziony v okolí. Cenová kategorie bude rozlišná, takže klienty si brát nebudeme. A i okolní penziony budou moci nabídnout, že mají wellness hned v sousedství. Bude to další služba pro ostatní ubytovatele. Ubytovaní lidé budou určitě chodit i do ostatních restaurací, myslíme si, že to všechno bude fungovat v nějaké symbióze,“ říká Hana Svobodová, podle níž by sousedy neměla obtěžovat ani auta, která budou do hotelu jezdit. „Zajedou si do podzemního parkoviště a zmizí. A stejně tak lidé, ti se někam rozptýlí do okolí.“

Na negativní přístup je připravený také Tomáš Svoboda. „Chápu, že kupa lidí k tomu bude mít negativní přístup a teď je na nás vysvětlovat přínosy,“ říká a jako příklad uvádí již zmíněný Aldrov Resort, který v Krkonoších vystavěl jeho investor, firma Crescon. „Byli jsme tam několikrát, je to krásné a je tam nádherně vidět symbióza s obcí. Developer tam má skvělou spolupráci, opravují ve vsi varhany v kostele, budují stezky a cyklostezky lesem…, podílejí se celkově na životě obce. I tady v Adršpachu to developer nechce dělat proti vůli obce. A to i přesto, že náš projekt splňuje všechno – krajinný ráz, územní plán atd., bude maximální snaha se domluvit,“ vysvětluje. Jejich postoj pak uzavírá Hana Svobodová: „Nevidíme důvod, proč by to Adršpachu mělo uškodit.“

Vývoj případu bude Naše Broumovsko nadále sledovat.

Na fotografiích zleva: Místo, kde by měl komplex stát. Druhá fotografie: vizualizace části návrhu.