Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Zprávy
  • Vzpomínky na Libuši Růčkovou

Vzpomínky na Libuši Růčkovou

René Herzán

Středa, 15. dubna 2020

Vzpomínky na Libuši Růčkovou

V neděli 5. dubna zemřela JUDr. Libuše Růčková. Požádali jsme některé osobnosti, které se s ní ve svém pracovním či soukromém životě setkaly, aby napsaly pár řádků úvah či myšlenek, které je při vzpomínce na ni napadnou.

Jan Školník, zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska:

S doktorkou Růčkovou (Líbou) jsem se setkal poprvé díky jejímu pozvání k projednávání rozvojového dokumentu města někdy v roce 2004. Díky tomuto pozvání jsem se z pasivního účastníka regionálního veřejného života, jako zástupce jednoho z výrobních podniků, stal aktivním účastníkem, který porozuměl její výzvě, že za nás nikdo nic neudělá. Založil jsem Agenturu pro rozvoj Broumovska a začal s rodinou něco dělat. To ona v nás vzbudila zájem a je tedy pomyslným zárodkem všeho, co jsme do této chvíle realizovali. Tehdejší paní starostka nás nejen přijala jako relevantního partnera veřejné správy, ale mohli jsme společně plánovat celou řadu budoucích aktivit. Toto unikátní spojení veřejného, neziskového a také podnikatelského sektoru vytrvalo dodnes a umožňuje nám dělat naši práci lépe než na jiných místech. Tato otevřenost a vzájemná důvěra mě vždy fascinovala. Ten tvůrčí vztah a vzájemné naslouchání bylo tak intenzivní, i když nás věkem dělila celá generace.

Později, když se nedokázal veřejnosti vysvětlit jeden velký projekt, kéž by se to bylo povedlo, a Líba neobhájila post starostky, jsme v této spolupráci pokračovali jako kolegové. Rád jsem přijal Líbu do svého týmu i přes to, že to v prvním okamžiku bylo komplikací pro vztah s městem, kde Líby přímé a nekompromisní vystupování budilo emoce. Ale ukázalo se, že to, co děláme, je samo o sobě hodnotou a umožňuje to dlouhodobou spolupráci bez ohledu na maloměstské osobní vazby. A já věděl, že ona, ač zahrnuta kritikou, nikdy nepolevila ve své práci pro město, které se k ní obrátilo zčásti zády. Ona práce a spolupráce i s ostatními vedla k rekonstrukci části kláštera, kterou Líba koordinovala a která je dnes jedním z atributů sebevědomí města a regionu. Sebevědomí, které Líba měla, a proto mohla Broumov vidět jako úspěšné a současné město, stejně jako já.
A ještě jedna věc mě napadne, když vzpomínám. Líba byla skvělá, když šlo o nějaké oficiality. Rozuměla protokolům a minutovníkům významných návštěv, které promýšlela do posledního detailu, aby vše dopadlo nejlépe a Broumov zanechal dobrý dojem. Ano, stejné to bylo se vším, co dělala. Promýšlení a cit pro detaily, které z dobrého dělají výborné. Některé věci ještě čekají na nás, lepší sousedské vztahy a setkávání, společné okrašlovací aktivity, komunitní péče o veřejný prostor jako doplněk a součást péče veřejné a další sny, které se snad stanou jednou v plnosti realitou.

Věřím a doufám, že veřejnost docení, jak velkou úlohu sehrála doktorka Růčková v emancipaci Broumova, tolik zkoušeného v tragickém 20. století, a že společně budeme v této emancipaci pokračovat. Nezapomenu. Nezapomeneme.

Petr Prokop Siostrzonek, břevnovsko-broumovský arciopat, zastupující Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově:

Když jsem po zemřelém arciopatovi Anastázi Opaskovi převzal vedení broumovského kláštera, přiznávám, že jsem se musel teprve učit znát Broumovsko. A hlavně si je zamilovat. Hodně mi v tom pomohl tehdejší pan vikář Norbert Zeman a jeho dlouholetý pomocník a pozdější správce kláštera Přemek Sochor. Spolu s nimi mi hodně v tomto směru pomohla paní doktorka Libuše Růčková. Pomáhala mi svým vyprávěním pochopit nelehkou poválečnou historii tohoto kraje, spletité lidské osudy lidí, kteří zde žili a chtěli zůstat. Znala to dobře z osudů své rodiny. Paní doktorka byla také velkou pomocnicí při polistopadovém rozvoji kláštera jako místní zastupitelka a dlouholetá starostka. Byla rovněž nezastupitelnou členkou týmu, který pomáhal při přeměně kláštera na současné Vzdělávací a kulturní centrum. Paní Libuše mě tedy provázela v klášteře v mnoha směrech. Je mi smutno a líto, že tito všichni tři, kteří mi pomáhali zamilovat si Broumovsko, už nejsou mezi námi. Ale zůstanou v mých milých vzpomínkách, kdykoliv vyslovím jméno Broumov...

Zdena Horníková, viceprezidentka Nejvyššího kontrolního úřadu, politička z Náchoda:

Jak si uložím Libušku ve svém srdci? Jako nesmírně pracovitého, zásadového, a především slušného člověka. Někdy snad až úporně prosazujícího a bojujícího za správné a prospěšné věci pro lidi v Bromově a okolí. Líba byla přímá, férová ženská. Občas s její přímostí a otevřeností měli někteří lidé i problém. Ale ten, kdo ji opravdu poznal, tak věděl, že má před sebou chytrého, spolehlivého, skvělého člověka, který ví, co dělá, a proč to dělá.

Nikdy nezapomenu na její divadelní, kulturní, společenské i politické role, ze kterých bylo cítit, jaký je obrovsky silný, ale zároveň lidský a milující člověk. Především ona proměnila náš společný sen a cíl ve skutečnost. Broumovsko se stalo, právě díky jejímu obrovskému nasazení, jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Čech.
Libuška byla úžasná babička, maminka, milovala celou svoji rodinu, měla mnoho přátel. Ale ona zcela nevídaně milovala i své město a svůj rodný kraj. Žila tu ráda a zůstane tu navždy s námi.

A já (a jsem hluboce přesvědčena, že nejsem sama) si ji uložím ve svém srdci jako PRVNÍ DÁMU našeho milovaného Broumovska. Nikdy nezapomenu, mám tě moc ráda Libuško.

V hluboké úctě, tvá přítelkyně Zdena Horníková.

Jan Birke, starosta Náchoda:

S paní doktorkou Růčkovou jsem se osobně profesně několikrát setkal. I přes někdy rozdílné názory a postoje jsem si jí nesmírně vážil za její pracovitost, solidaritu a houževnatost. Vždy je škoda, když nás takové moudré ženy opouštějí...

Jan Slavík, technický poradce rekonstrukce kláštera:

Vzpomínám na paní doktorku Růčkovou, jako na pracovní kolegyni. Přestože jsem dlouholetý Broumovák, setkal jsem se s paní doktorkou při záchraně broumovského kláštera. Spolupracovali jsme při získávání finančních prostředků i při realizaci stavebně-technických prací i při restaurátorských pracích v interiéru. Paní doktorka jako právnička se zkušenostmi s vyplňováním nejrůznějších žádostí, hodnocení a podobně, se na mne obracela o upřesnění nejrůznějších odborných termínů stavebních i umělecko-historických detailů. Při kontrolních dnech na stavbě byla suverénní. Rychle nahradila lodičky za sportovní boty, nasadila si barevnou vestu a blond vlasy zakryla ochrannou přilbou. Prošli jsme pak staveniště, po prohlídce a diskuzi u rozpracovaných částí si dělala poznámky, aby potřebné uvedla v zápisu z kontrolního dne. Při psaní zápisu byla aktivní svými dotazy na další průběh prací. Zajímala se o zahradu, výsadbu zeleně i o úpravu "rajského dvora" kláštera v závěrečné fázi.

Spolupracoval jsem s paní doktorkou i při pracích v dřevěném hřbitovním kostelíku Panny Marie. I zde jsme se vzájemně doplňovali, neboť jsem neměl "administrativně-úřední" zkušenosti.

Rozuměli jsme si v péči o broumovskou krajinu nejen z české strany, ale i z pohledu z druhé strany Javořích hor. Představovala si, že obnovená železnice by mohla sloužit jako turistická tramvaj (místní doprava z Broumova do Nové Rudy, dále na Valbřich a Mirošov zpět do Broumova). Škoda, že tyto úvahy jsou přerušeny.

Díky za spolupráci, paní doktorko Růčková.

P. Martin Lanži, děkan Římskokatolické farnosti Broumov:

Jeden lidský život

Příspěvek křesťanství k tématu člověk je zcela jistě i v jeho upozorňování na jedinečnost a neopakovatelnost každého lidského příběhu. Na tomto půdorysu vyrostla třeba i široká agenda lidských práv a svobod. Příběh právničky s původními broumovskými kořeny první dvě věty tohoto nekrologu však ještě více rozvíjí.
JUDr. Libuše Růčková zemřela večer o Květné neděli. V den, kdy liturgie začíná připomínkou Kristova impozantního vstupu krále do Jeruzaléma. Doufáme a věříme, že paní doktorka vstoupila do Nebeského Jeruzaléma. Bez velkého doprovázejícího davu ze severu Izraele. Ta chvíle je naprosto intimní a bytostně osobní. Nemohla minout Ježíšovy oči. A v nich nevidět jeho lásku. Její zkoumavý a pronikavý pohled došel pokoje. Plus a plus dává plus. Velké Boží, a to malé naše. A otázky dostávají odpovědi. Ti, kdo prošli utrpením si pak, tak nějak rozumí ještě víc.
My na této straně věčnosti se díváme po městě, které svojí podstatnou měrou utvářela právě jeho někdejší starostka. A jako k odkazu pro další generace pak shlížíme ke klášteru. Nebýt nenápadné, avšak o to více náročné práci paní doktorky, nejdůležitější klášter na Východě Čech by nebyl takovým magnetem, jakým je dnes.
Jeden lidský život. Manželky, matky, dcery, babičky, sestry, spolužačky, kamarádky. Už tady výčet startuje téměř nekonečnou řadu vzpomínek. Jak však víme, ta řada není jediná.

Děkujeme, vážená paní doktorko. A modlíme se, aby broumovská krajina měla dostatek těch, kdo budou – třeba někdy i zarputile – pokračovat v práci, které otisk nese Váš výrazný podpis.

Odpočinutí věčné, dej, náš Pán Vám, moudré a obětavé ať vzbudí zas nám.

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)