Broumovský starosta Jaroslav Bitnar přivítal srbskou delegaci
Do Broumova přijela v pátek na pracovní návštěvu skupina odborníků z Republikového ústavu pro ochranu kulturních památek ze srbského Bělehradu. Na radnici srbskou delegaci přivítal starosta Jaroslav Bitnar, radní Tomáš Blažek a člen komise pro zahraniční spolupráci Petr Cirkl. Společně pak navštívili vojenský hřbitov v Martínkovicích, kde je srbský památník z 1. světové války. Zde se ke skupině přidal martínkovický starosta Jaromír Jirka.
Skupina srbských odborníků ve složení historik Nenad Lajbenšperger, architektka Jasmina Andonovič a historik umění Vladimir Džimič, jsou vyslanci výše zmíněného ústavu v Bělehradu, kteří navštěvují po České republice památníky padlým srbským vojákům, dokumentují je a mapují. Letos je to sto let od vypuknutí 1. světové války, za čtyři roky to bude sto let od konce. A právě v tomto období chtějí Srbové realizovat projekt záchrany některých památníků.
"Je velmi pravděpodobné a nadějné, že by se martínkovický památník dočkal výrazné rekonstrukce," uvedl starosta Broumova Jaroslav Bitnar, když se s projektem seznámil. Se skupinou přijela i překladatelka do češtiny. Nebylo to však nutné, hovořilo se anglicky a všichni si rozuměli, i když používali své rodné jazyky. Po drobném občerstvení a předání dárků se všichni vypravili na letiště, kde byl zajatecký tábor a následně na vojenský hřbitov.
Srbští odborníci, kteří jsou ubytovaní na srbském velvyslanectví v Praze v týdnu navštívili Terezín, Jindřichovice, Olšanský hřbitov v Praze, Olomouc a nakonec i Broumov a památník v Martínkovicích. Ten si důkladně poměřili, zdokumentovali a prostudovali všechny nápisy. Skupina Srbů následně navštívila hřbitovní kostelík v Broumově a klášter.
"Jsem v čilém kontaktu s velvyslanectvím Srbské republiky. Nedávno již byla na spadnutí návštěva paní velvyslankyně, jenže ta byla nakonec odvolána. Věřím ale, že brzy domluvíme návštěvu její nástupkyně, paní Věry Mavrič," uvedl Petr Cirkl.
Zajatecký tábor mezi Martínkovicemi a Broumovem byl zbudován v roce 1915. V dřevěných barácích zde bylo nahromaděno až 30 tisíc válečných zajatců, většinou Rusů, Srbů, Italů i politických vězňů. Péče zde byla nedostatečná, což vedlo k rozšíření infekčních epidemií. Tisíce vojáků zahynulo a bylo pohřbeno v hromadných hrobech na vojenském hřbitově.