Česko - polská středoškolská spolupráce v Kladském pomezí
Ve čtvrtek 7. října se nám konečně zdařil výlet do Klodzka, a to za účelem navázání kontaktu s partnerskou školou. Byl to už třetí pokus, protože dřívějším plánům zabránila přísná pandemická opatření, a dokonce i lockdown. Klodzská škola je mnohem větší než naše – čítá kolem 750 studentů a 50 učitelů! Z polské strany se k první fázi projektu zapojilo 25 studentů a více než 10 učitelů. Koordinátorkou akce v Klodzku byla angličtinářka Joanna Różak.
Z Broumova jsme vyrazili ve skupině 22 studentů a 2 učitelů (Iwona Matuszkiewicz, Šárka Rambousková). Pana ředitele Jiřího Ringela jsme museli nechat ve škole, neboť naše dávno plánovaná návštěva se termínově potkala se školní inspekcí, která byla tak laskava, že nás den před odjezdem na chvíli pustila do ředitelny, aby mohl alespoň podepsat dohodu o spolupráci škol. Tím pádem bylo druhý den co slavit. Šťastně jsme dojeli na místo s milým panem řidičem z firmy P-transport (kterého jsme legračně během jízdy povýšili na Arnošta z Pardubic), prošli parkem Esperanto, což nás upozornilo na problém komunikačních bariér. Oficiálním jazykem setkání byla angličtina, což obě strany zvládly bez problémů, i když bychom se přitom mohli hluboce zamýšlet, jestli by do budoucna nebylo lepší se aspoň trochu naučit polsky a česky. Je to ostuda, že dva velmi blízké slovanské národy spolu mluví současným esperantem, jakým se stala řeč britského impéria.
Polská strana nás přivítala už u dveří budovy lycea, které se nachází v centru města, v bývalém barokním klášteře jezuitů, v dávné škole (kde kdysi učil Bohuslav Balbín, spolužák z broumovského klášterního gymnázia), přímo vedle kostela, kde je hrobka, socha a krypta s ostatky Arnošta z Pardubic. Tak jsme si vydezinfikovali ruce, nasadili roušky a vešli přímo do školní auly pojmenované po zmíněném prvním pražském arcibiskupovi, kde jsme byli po cestě vybaveni štědrými a těžkými (!) taškami s dárky. Na místě jsme byli slavnostně přivítáni. Následovně jsme se přesunuli do sálu blahořečeného německého kněze Gerharda Hirschfeldera, kde nám pan zástupce – Tomasz Biernacik - něco řekl o tomto v koncentračním táboře zahynulém patronovi, vynikajícím vychovateli mládeže. Takže už na začátku jsme měli možnost uvědomit si prolínání německých, českých a polských dějin. O přestávce jsme pobývali na školním barokním nádvoří, kde jsme se trošku seznámili a spolu vyfotili.
Byli jsme se také podívat do hodiny biologie, kde nás paní učitelka – Elżbieta Twaróg – seznámila s obyvateli školního terária a jejich živým jídelníčkem. V rámci společných výtvarných dílen jsme pod milým vedením paní učitelky Anny Olbińské spolu vytvořili několik podobizen Ducha hor (obrázky se skládaly z detailů nakreslených jednotlivými účastníky zdařilého experimentu). Mezi tím jsme byly s pí učitelkou Šárkou Rambouskovou pozvané na slavnostní podepsání dohody druhým panem ředitelem – Marcinem Klimaszewským - do Sálu tradic. Tam jsme potom u stolu připraveného jako na svatební hostinu spolu seděli a hovořili a bylo milé zažít tradiční polskou pohostinnost. Potom jsme se přibližně na hodinku vrátili do auly slavného Arnošta, aby nás tam dojal fragment muzikálu připravený velmi úspěšnou divadelní skupinou vedenou řádovou sestrou Benediktou Karolinou Bauman OP (dominikánkou) působící na této škole. Bylo vidět, že divadlo je pro sestru a její soubor srdeční záležitost, tak jsme je pozvali s repertoárem i do Broumova.
Po obědě v místní proslavené jídelně Kryształowa, který většina z nás sotva zvládla kvůli dřívějšímu pohoštění ve škole, nás u klodzské radnice vyzvedla polská skupina studentů v doprovodu pana ředitele a dvou učitelek polštiny: Magdaleny Sobczyńské a Małgorzaty Łuków (ano – sotvakdo to umí pořádně přečíst tady v Broumově J). A byli jsme pozvaní na túru podzemím pod Klodzskou pevností, abychom skončili přímo u jezuitského kostela s nedávno restaurovanou hrobkou Arnošta z Pardubic (čeští restaurátoři). Tak jsme se šli podívat. Paní učitelka Rambousková připomněla českým studentům legendární příběh biskupa Arnošta se sochou Panny Marie v hlavním oltáři. Bylo to pro nás a naše hostitele velmi mile překvapení, když se tři chlapci z Broumova (Vladimír Uhnavý a bratří Jan a Josef Andršové) nečekaně rozhodli udělat průvod a zazpívat několik zbožných písní v češtině, a to na úrovni kvalitního pěveckého sboru! Dokonce chtěli i hrát na varhany! Nakonec nám zbyla jen společná fotka na schodech u kostela, přátelské rozloučení (pan ředitel nás doprovázel až na zastávku!), mávaní a odjezd. Už se těšíme na to všechno, co společně podnikneme u nás – v Broumově a v okolí.
Partnerské školy – popis projektu:
1. Gymnázium Broumov
2. I Liceum Ogólnokształcące im. Bolesława Chrobrego w Kłodzku
Cílem projektu je navázání dlouhodobého přátelství (studenti, učitelé) s partnerskou školou v blízkém pohraničí a rozšíření znalostí o nejbližším regionu, a to v následujících okruzích:
I. Historický blok:
1) Sudety a Kladské pomezí – povídání o dějinách
2) Po kladských stopách Bohuslava Balbína a Arnošta z Pardubic
3) Významné památky Klodzka (kostely, pevnost atd.) – návštěva broumovského kláštera a Dientzenhoferých kostelů
4) Návštěva klodzského a broumovského muzea.
II. Kulturní blok:
1) významné žijící osobnosti polské a české kultury působící v Kladském regionu – besedy
2) návštěva městské knihovny v Klodzku a v Broumově
3) kulturní akce po obou stranách „hranic“ (Klodzko, Broumov a okolí)
III. Jazykový blok:
1) Opravdu musíme mezi sebou komunikovat anglicky? Zkusme to česky a polsky: česko-polské jazykové dílny neboli proč si občas nerozumíme
2) návštěva partnerských škol během výuky (co máme stejně, v čem se lišíme)
IV. Společenský blok:
1) společné akce, besídky, výlety do pohraniční přírody
2) ochutnejme si Polsko, ochutnejme si Česko neboli jak si vaříme – společná hostina anebo návštěva pohraničních restaurací
3) nakupujeme u sousedů neboli jak nám prospívá život v pohraničí
4) jak se žije každý den v Polsku a Česku – ubytování u hostinských rodin případně společně v ubytovnách
Výsledkem tohoto projektu by mělo být prohloubení vzájemného porozumění, prolomení předsudků a nastavení trvalých vzájemných kontaktů i mimo projekt.