Výstava o Františku Švejdarovi přibližuje osudy příslušníka RAF
Výstavní síň Zelený domeček v Polici nad Metují zve na vernisáž a výstavu o polickém rodákovi a letci RAF Františku Švejdarovi. Vernisáž se koná ve čtvrtek 11. září od 18 hodin a výstava plná historických dokumentů a fotografií bude k vidění do 5. října.
.jpg)
František Švejdar se narodil 3. prosince 1915 v Polici nad Metují v dnešní ulici U Damiánky. Tenkrát ještě ulice neměla jméno a byla to v podstatě cesta vedoucí kolem zregulovaného potoka. V Polici nad Metují se budoucí válečný hrdina učil prvním krůčkům a následně i lyžovat. Skutečnost, která byla pro jeho další život velice důležitá. Stejně jako skutečnost, že mu to „ve škole šlo“. Z Police se rodina odstěhovala do Prahy poté, co tady dokončil obecnou školu. V Praze pak vystudoval gymnázium a následně narukoval do armády.
Osudy válečného hrdiny
Psal se rok 1937 a svět se nezadržitelně blížil k dalšímu světovému konfliktu. Září 1939 zastihlo úředníka Františka Švejdara v Praze. Na jaře 1940 se rozhodl uprchnout z protektorátu a na konci května se v Bělehradě přihlásil do československé armády. Přes Bejrút a Palestinu se v roce 1940 dostal do Skotska a v roce 1941 absolvoval své první bojové nasazení v rámci 311. československé bombardovací perutě RAF…
Po válce se mu vyhnul osud mnoha západních vojáků, protože zůstal v Anglii, a dokonce se tam oženil. Za ženu si vzal Mary Dorothy, dceru irského hraběte a majitele pivovaru Guinness, s nímž se pojí známá Guinessova kniha rekordů.
Co všechno výstava odhalí
Polická výstava návštěvníkům odhalí, proč byla pro život podplukovníka i. m. Františka Švejdara důležitá skutečnost, že se naučil v Polici lyžovat, jakou roli hrála v jeho životě lokomotiva s tendrem i jak vypadala práce navigátora v bombardéru. Neopomene ani, jaké pivo měl František Švejdar rád či jak do jeho života zasáhl Jan Masaryk.
Výstava bude otevřena podle otevírací doby Muzea papírových modelů a potrvá do neděle 5. října. Pořádá spolek Apeiron s podporou Města Police nad Metují. Speciální poděkování patří panu Janu Railovi, bez jehož podpory by se výstava nemohla uskutečnit.
Více o osudech Františka Švejdara, jemuž město letos odhalilo pamětní desku, jsme psali ZDE.