Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov

Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov

Dietmar Langer, foto archiv D. Heeg

Středa, 10. července 2024

Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov

Díky rodinným kořenům se zajímá o historii Sudet a v posledních letech zprostředkovává českému publiku informace o původním německém obyvatelstvu Broumova a okolních vesnic. Přeložila mimo jiné knihu o Martínkovicích a letos v květnu vydala katalog fotografií lachovského rodáka Antona Schmitta Krajiny lidských osudů. „Ráda bych detabuizovala německou historii Broumovska,“ říká Dagmar Heeg, jejíž maminka pochází z Božanova. Jak se překladatelka a tlumočnice, kterou znáte z besed s německými rodáky, dostala ke spolupráci s krajanským spolkem Heimatkreis Braunau, a na jaké její další projekty se můžeme v příštích měsících těšit?  

Jste rodačka z Chocně. Jaký máte vztah k Broumovsku? Kdy a jak vám vstoupil Broumov do života?

Na Broumovsku se narodila moje maminka a já jsem sem po celé dětství i v rané dospělosti jezdila na víkendy a na prázdniny za babičkou a za dědou. Božanov znám jako své boty, pamatuju zdejší příhraničí coby „konec světa“ z doby před otevřením hranic, mám prošlapané celé Broumovské stěny, Adršpašsko i jiná krásná místa v okolí. Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov.

 

Jste překladatelkou z němčiny a zaměřujete se na texty o sudetoněmecké historii. Děláte to s nějakým cílem?

Německou historií Sudet jsem se začala výrazněji zabývat až v době covidu, kdy mi ze dne na den odpadly tlumočnické zakázky a já měla najednou víc času. Hledala jsem na internetu informace o tom, jak to kdysi na Broumovsku vypadalo a narazila tak na publikace krajanského spolku Heimatkreis Braunau. Tento spolek německých rodáků z Broumovska totiž v průběhu let vydal o všech zdejších vesnicích faktografické knížky, a já si jich pár objednala s tím, že si v nich budu postupně číst. Tehdy se daly koupit jen v Krajanském muzeu Broumovska ve Forchheimu. Pár dní nato mi volala paní Hannelore Erber, která má v krajanském muzeu na starosti návštěvy pro veřejnost a objednávky knih, a ptala se mě, jestli může předat kontakt na mě místopředsedovi spolku panu dr. Reichertovi. Tím mi vlastně otevřela vrátka do krajanského spolku a dala vzniknout intenzivnímu kontaktu mezi mnou a německými krajany. Ukázalo se, že pro spolek je velice cenné, když má někdo nejen zájem o německou historii kraje, ale ovládá i oba jazyky.

 

Jak složité je dostat se k informacím o německých obyvatelích Broumovska?

Spousta zajímavých informací se dá najít v depozitáři Krajanského muzea Broumovska ve Forchheimu (partnerské město Broumova na severu Bavorska, pozn. red.), v Náchodském archivu a ve starých matrikách. Zatím vždy marně jsem k dosavadním projektům poptávala materiály z broumovského Muzea Broumovska, kde nebyly k dispozici žádné podklady k historii Martínkovic ani Teplic nad Metují. Vždy když vzniká nový projekt, snažím se navíc kontaktovat poslední žijící pamětníky, informace od nich zaznamenat a zahrnout do připravovaných textů. Takovéto překladové projekty se v mnohém podobají spíš badatelské práci a jsou hrozně časově náročné, ale považuju to za smysluplné a baví mě to.

 

V květnu vyšla kniha fotografií Antona Schmitta, které zachycují historický Lachov a Teplicko. Prozradíte nám o Schmittovi a o knize více? Není škoda, že v ní není více doprovodného textu, který by zasadil fotografie do širšího kontextu?

Skleněné negativy Schmittových fotografií jsou uložené v depozitáři krajanského muzea ve Forchheimu. Z nich se letos připravovala výstava, která je momentálně k vidění v krajanském muzeu, jenže vzhledem k nedostatku prostoru se do ní vešly jen ty největší skvosty. Byla by věčná škoda neukázat publiku i další Schmittovy snímky, které jsou úžasně zajímavé. Schmitt byl sice jen amatérský fotograf, ale jeho záběry jsou strhující nejen obsahově, ale i svou fotografickou kvalitou, proto jsme spolu s Janem Zálišem připravili z konvolutu skleněných negativů fotoknihu. Popisky k jednotlivým snímkům jsem vytvářela na základě informací od lachovského rodáka Manfreda Reimanna a podle údajů z matrik o Schmittově rodině, s jejichž dohledáním mi pomohla paní dr. Miroslava Moravcová. Složitými oklikami se mi navíc podařilo vypátrat stopu Schmittových dcer a navázat kontakt s jeho potomky. Ti mi potvrdili správnost popisků Schmittových dětí, ovšem podrobnější informace o Antonu Schmittovi už v rodinné paměti nejsou. Fotografie mluví samy za sebe, takže žádný širší kontext k nim podle mého není třeba uvádět. Jejich ducha přesně vystihuje název Krajiny lidských osudů, který dal konvolutu Jan Záliš.

 

Na čem v souvislosti s Broumovskem momentálně pracujete?

Překládám z němčiny další tzv. dorfbuchy – knihy o jednotlivých vesnicích sepsané ze vzpomínek německých pamětníku. V roce 2022 jsem z němčiny do češtiny převedla dorfbuch o Martínkovicích, momentálně se k tisku připravuje překlad publikace o Teplicích nad Metují, v brzké době vyjdou ještě knížky o Božanově a Otovicích. Ráda bych postupně do češtiny převedla také nové webové stránky krajanského spolku, aby si zájemci mohli přečíst informace o vesnicích na Broumovsku, o osudech zdejších německých obyvatel a o historii krajanského spolku online v češtině.

 

Chystáte nějaké představení knihy fotografií Antona Schmitta veřejnosti?

Ano. Kniha je od května ke koupi v teplickém i broumovském infocentru a v září letošního roku se zpět do Lachova na chvíli symbolicky přesune i výstava Schmittových fotografií. Ve středu 4. září od 17 hodin si ji budete moct prohlédnout v lachovském penzionu Na Kačeří, dozvíte se informace o vzniku fotoknihy a budete se tu moct setkat s krajany ze spolku Heimatkreis Braunau. Příští rok bychom pak výstavu spolu s knihou rádi prezentovali i v Broumově.

 

Pozn.: Jednotlivé „dorfbuchy“ o broumovských obcích je možné zakoupit v Muzeu Broumovska a Infocentru v Teplicích nad Metují (Psali jsme již dříve ZDE.) Zde je také možné zakoupit knihu Anton Schmitt – Krajiny lidských osudů.

 

Autor je spolupracovníkem redakce.

 

Na fotografiích zleva:

Dagmar Heeg s předsedou krajanského spolku Erikem Buchholzem při předání Broumovské medaile

S Petrou Kultovou a členy krajanského spolku Heimatkreis Braunau

Broumovská medaile za zásluhy

S rodinou při procházce ze Šonova do Otovic

Dagmar Heeg tlumočí besedu s martínkovickou rodačkou Elisabeth Franke (†2024)

Dagmar Heeg, Karel Franze a Baldur Hase při prezentaci dorfbuchů, které vydal krajanský spolek v roce 2022

 

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)