Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov

Dietmar Langer, foto archiv D. Heeg

Středa, 10. července 2024

Sdílet na:

Díky rodinným kořenům se zajímá o historii Sudet a v posledních letech zprostředkovává českému publiku informace o původním německém obyvatelstvu Broumova a okolních vesnic. Přeložila mimo jiné knihu o Martínkovicích a letos v květnu vydala katalog fotografií lachovského rodáka Antona Schmitta Krajiny lidských osudů. „Ráda bych detabuizovala německou historii Broumovska,“ říká Dagmar Heeg, jejíž maminka pochází z Božanova. Jak se překladatelka a tlumočnice, kterou znáte z besed s německými rodáky, dostala ke spolupráci s krajanským spolkem Heimatkreis Braunau, a na jaké její další projekty se můžeme v příštích měsících těšit?  

Jste rodačka z Chocně. Jaký máte vztah k Broumovsku? Kdy a jak vám vstoupil Broumov do života?

Na Broumovsku se narodila moje maminka a já jsem sem po celé dětství i v rané dospělosti jezdila na víkendy a na prázdniny za babičkou a za dědou. Božanov znám jako své boty, pamatuju zdejší příhraničí coby „konec světa“ z doby před otevřením hranic, mám prošlapané celé Broumovské stěny, Adršpašsko i jiná krásná místa v okolí. Broumovsko vnímám jako svůj druhý domov.

Jste překladatelkou z němčiny a zaměřujete se na texty o sudetoněmecké historii. Děláte to s nějakým cílem?

Německou historií Sudet jsem se začala výrazněji zabývat až v době covidu, kdy mi ze dne na den odpadly tlumočnické zakázky a já měla najednou víc času. Hledala jsem na internetu informace o tom, jak to kdysi na Broumovsku vypadalo a narazila tak na publikace krajanského spolku Heimatkreis Braunau. Tento spolek německých rodáků z Broumovska totiž v průběhu let vydal o všech zdejších vesnicích faktografické knížky, a já si jich pár objednala s tím, že si v nich budu postupně číst. Tehdy se daly koupit jen v Krajanském muzeu Broumovska ve Forchheimu. Pár dní nato mi volala paní Hannelore Erber, která má v krajanském muzeu na starosti návštěvy pro veřejnost a objednávky knih, a ptala se mě, jestli může předat kontakt na mě místopředsedovi spolku panu dr. Reichertovi. Tím mi vlastně otevřela vrátka do krajanského spolku a dala vzniknout intenzivnímu kontaktu mezi mnou a německými krajany. Ukázalo se, že pro spolek je velice cenné, když má někdo nejen zájem o německou historii kraje, ale ovládá i oba jazyky.

Jak složité je dostat se k informacím o německých obyvatelích Broumovska?

Spousta zajímavých informací se dá najít v depozitáři Krajanského muzea Broumovska ve Forchheimu (partnerské město Broumova na severu Bavorska, pozn. red.), v Náchodském archivu a ve starých matrikách. Zatím vždy marně jsem k dosavadním projektům poptávala materiály z broumovského Muzea Broumovska, kde nebyly k dispozici žádné podklady k historii Martínkovic ani Teplic nad Metují. Vždy když vzniká nový projekt, snažím se navíc kontaktovat poslední žijící pamětníky, informace od nich zaznamenat a zahrnout do připravovaných textů. Takovéto překladové projekty se v mnohém podobají spíš badatelské práci a jsou hrozně časově náročné, ale považuju to za smysluplné a baví mě to.

V květnu vyšla kniha fotografií Antona Schmitta, které zachycují historický Lachov a Teplicko. Prozradíte nám o Schmittovi a o knize více? Není škoda, že v ní není více doprovodného textu, který by zasadil fotografie do širšího kontextu?

Skleněné negativy Schmittových fotografií jsou uložené v depozitáři krajanského muzea ve Forchheimu. Z nich se letos připravovala výstava, která je momentálně k vidění v krajanském muzeu, jenže vzhledem k nedostatku prostoru se do ní vešly jen ty největší skvosty. Byla by věčná škoda neukázat publiku i další Schmittovy snímky, které jsou úžasně zajímavé. Schmitt byl sice jen amatérský fotograf, ale jeho záběry jsou strhující nejen obsahově, ale i svou fotografickou kvalitou, proto jsme spolu s Janem Zálišem připravili z konvolutu skleněných negativů fotoknihu. Popisky k jednotlivým snímkům jsem vytvářela na základě informací od lachovského rodáka Manfreda Reimanna a podle údajů z matrik o Schmittově rodině, s jejichž dohledáním mi pomohla paní dr. Miroslava Moravcová. Složitými oklikami se mi navíc podařilo vypátrat stopu Schmittových dcer a navázat kontakt s jeho potomky. Ti mi potvrdili správnost popisků Schmittových dětí, ovšem podrobnější informace o Antonu Schmittovi už v rodinné paměti nejsou. Fotografie mluví samy za sebe, takže žádný širší kontext k nim podle mého není třeba uvádět. Jejich ducha přesně vystihuje název Krajiny lidských osudů, který dal konvolutu Jan Záliš.

Na čem v souvislosti s Broumovskem momentálně pracujete?

Překládám z němčiny další tzv. dorfbuchy – knihy o jednotlivých vesnicích sepsané ze vzpomínek německých pamětníku. V roce 2022 jsem z němčiny do češtiny převedla dorfbuch o Martínkovicích, momentálně se k tisku připravuje překlad publikace o Teplicích nad Metují, v brzké době vyjdou ještě knížky o Božanově a Otovicích. Ráda bych postupně do češtiny převedla také nové webové stránky krajanského spolku, aby si zájemci mohli přečíst informace o vesnicích na Broumovsku, o osudech zdejších německých obyvatel a o historii krajanského spolku online v češtině.

Chystáte nějaké představení knihy fotografií Antona Schmitta veřejnosti?

Ano. Kniha je od května ke koupi v teplickém i broumovském infocentru a v září letošního roku se zpět do Lachova na chvíli symbolicky přesune i výstava Schmittových fotografií. Ve středu 4. září od 17 hodin si ji budete moct prohlédnout v lachovském penzionu Na Kačeří, dozvíte se informace o vzniku fotoknihy a budete se tu moct setkat s krajany ze spolku Heimatkreis Braunau. Příští rok bychom pak výstavu spolu s knihou rádi prezentovali i v Broumově.

Pozn.: Jednotlivé „dorfbuchy“ o broumovských obcích je možné zakoupit v Muzeu Broumovska a Infocentru v Teplicích nad Metují (Psali jsme již dříve ZDE.) Zde je také možné zakoupit knihu Anton Schmitt – Krajiny lidských osudů.

Autor je spolupracovníkem redakce.

Na fotografiích zleva:

Dagmar Heeg s předsedou krajanského spolku Erikem Buchholzem při předání Broumovské medaile

S Petrou Kultovou a členy krajanského spolku Heimatkreis Braunau

Broumovská medaile za zásluhy

S rodinou při procházce ze Šonova do Otovic

Dagmar Heeg tlumočí besedu s martínkovickou rodačkou Elisabeth Franke (†2024)

Dagmar Heeg, Karel Franze a Baldur Hase při prezentaci dorfbuchů, které vydal krajanský spolek v roce 2022