Obec Adršpach jsme rozsahem projektu zaskočili, říká developer Radek Zábrodský
Záměr na výstavbu velkého hotelového komplexu s původním názvem Lázně pramen Adršpach (nyní Spirit Resort Adršpach Spa) developerské společnosti Crescon zatím nemá podporu u vedení obce ani u velké části místních obyvatel či lezecké komunity. Důvodem odporu je obava o navýšení počtu turistů, zničení přírodní lokality či konkurence současným ubytovatelům. „Za mě jít naším směrem je správný krok. Nic menšího se tu nevyplatí, protože malé penziony a hotely nedokážou nabídnout návštěvníkům služby, které by je udržely celoročně,“ říká v rozhovoru Radek Zábrodský, finanční ředitel společnosti Crescon.
.jpg)
Co vás přivádí na Broumovsko a jaký máte vztah k regionu a krajině?
Byli jsme osloveni vlastníkem pozemků v Adršpachu, pro kterého jsme tento záměr připravili. Oslovil nás už dříve pan Netík, jenž už není mezi námi. Nyní jednáme se zástupcem rodiny panem Tomášem Svobodou. Tento projekt za námi přišel kvůli našim zkušenostem z podobného projektu na Aldrově v Krkonoších, díky kterému jsme oslovováni různými vlastníky, zda bychom pro ně něco takového také zrealizovali. Není to tedy tak, že bychom na Broumovsko přišli a vybírali si místo. Takové zadání jsme neměli.
Rozumím tomu, že tento projekt vznikl na základě poptávky od majitele pozemku, který se nachází právě v Adršpachu. To je ale území, které už dnes trpí overturismem. Co říkáte na názor, že jiná lokalita by byla pro tento záměr vhodnější?
Přišli jsme na konkrétní zadání na konkrétní místo. Tyto pozemky jsou definované územním plánem pro rekreaci a stravování, z toho vycházíme. Nepřemýšleli jsme tedy o tom, že v například v Teplicích nad Metují by to bylo vhodnější a že nemusíme být přímo u skal… Vlastníci nás oslovují také proto, že nechceme stavět „mrtvé“ nemovitosti – apartmány a nemovitosti, které by ležely ladem. Naopak chtějí nemovitosti „živé“, které fungují v celoročním provozu. Po velkých diskusích ohledně Adršpachu vzešla myšlenka, že právě takovýto záměr je vhodným doplněním současné nabídky ubytování v oblasti. Ta je zatím zaměřená na ubytování v soukromí, v malých penzionech. Hotely menšího rázu, které tam byly, se pozavíraly a nefungují a nic většího tam není. Takže je vidět, že současná infrastruktura nedostačuje.
Na prezentaci se mi nejvíc líbil pán, který řekl, že je batůžkář a že náš hotel nechce, protože takhle mu to vyhovuje. To ilustruje, že v současnosti je Adršpach lokalitou zaměřenou na baťůžkáře a jednodenní návštěvníky, na lidi, kteří si všechno zařídí sami. Je to tedy jednostranné. Tak je podle mě nyní zaměřená celá oblast Broumovska. Náš záměr naopak doplňuje nabídku pro jiný segment návštěvníků, který tu zatím chybí. Jde o návštěvníka, který cestu plánuje půl roku dopředu a využije služby, které mu nabídneme a naplánujeme.
Tomu přizpůsobujeme infrastrukturu, a to je asi to, co v Adršpachu vzbuzuje nevoli kvůli velkému rozsahu.
Jak chcete naplnit celoroční provoz, když i dnes se větší hotely v lokalitě na zimu zavírají, protože zimní sezóna je finančně neudržitelná? Čím chcete přitáhnout návštěvníky do Adršpachu v zimě?
Problém i stávajícího ubytování je závislost na počasí a sezónnosti. Současné jediné vyžití jsou skály. Máme už zkušenosti z Krkonoš, kde je náš projekt Aldrov zaměřený na rodiny s dětmi a těm dokážeme nabídnout celoroční program a máme velkou obsazenost i mimo hlavní sezóny. V Adršpachu jsme se nechtěli orientovat na rodiny s dětmi, spíš to vidíme jako klidovou zónu. Proto jsme přišli se záměrem lázní, které přitáhnou zájem lidí celoročně. Oslovují nás kliniky, zdravotní zařízení, s nimiž se chceme domluvit, že bychom nabízeli lékařské služby a ozdravné pobyty. Skály by tedy neměly být tím prvním, za čím tam lidi pojedou, ale bude to odpočinek a ozdravný pobyt. Tomu přizpůsobujeme infrastrukturu, a to je asi to, co v Adršpachu vzbuzuje nevoli kvůli velkému rozsahu. My ale víme, že když chceme uživit například kvalitního kuchaře, musíme mít denně dvě stě snídaní i večeří, a proto potřebujeme ubytování v takovém rozsahu. Abych to tedy shrnul, chceme-li udržet celoroční provoz, musíme nabídnout další služby, které přitáhnou lidi i mimo hlavní sezónu. Koncept lázní nám zapadá i do zklidnění dané lokality a snížení jednodenní turistiky.
Vnímáte tedy, že jedním z důvodů, proč lidi váš hotel nechtějí, je velký rozsah projektu?
Ano, lidem to asi připadá moc velké. My máme však vyzkoušeno, jak tento rozsah vypadá v reálu. Víme, že ho můžeme snížit, ale bylo by lepší, kdyby takové snížení vzešlo spíš z povolovacích procesů. Kdokoli to omezí, tak my víme, že můžeme přikročit ke snížení kapacity. Otázkou je, jestli je ta správná chvíle už teď, nebo je lepší nechat to projít schvalovacími kolečky a následně to snížit podle všech výpočtů.
Za mě jít naším směrem je správný krok. Nic menšího se tu nevyplatí, protože malé penziony a hotely nedokážou nabídnout návštěvníkům služby, které by je udržely celoročně. Řekl bych také, že obec už nyní řeší problémy s nadměrnou dopravou, ať už to způsobují směny, které jezdí do Continentalu, nebo jednodenní návštěvníci. Náš hotel přitom bude umět příjezdy a odjezdy návštěvníků regulovat.
Z mého pohledu vznikla celá diskuse příliš brzy.
Starosta Adršpachu Jakub Vajda v rozhovoru pro Naše Broumovsko řekl, že obec se k záměru staví spíše negativně. Chtěl byste na to zareagovat?
Myslím, že je důležité, že se rozběhl dialog. Vnímám, že jsme obec zaskočili rozsahem projektu. Byli však první, komu jsme to prezentovali, od té doby bylo prezentací víc. V tuto chvíli je před volbami, myslím, že nechávají občany se k tomu vyjádřit. Cítíme, že nyní podpora obce není. Myslím však, že je důležité, aby si obec stanovila, jakým směrem se chce v dlouhodobém horizontu vydat. Zároveň mluvíme o pozemcích, které už před pětadvaceti lety územní plán určil k takovému záměru, s jakým jsme přišli. Nyní jsme v roce 2026 a znovu vedeme debatu o tom, co na těch pozemcích má být, když to určil územní plán už v roce 2001. Pokud obec půjde cestou malých penzionků, bude to konkurence stávajícímu ubytování a nemyslím si, že to je cesta rozvoje obce a služeb pro místní občany.
Je tedy třeba, aby se obec rozhodla v dlouhodobém horizontu. Však i náš záměr je zatím jen záměrem, který může vzniknout nejdříve za pět, za deset let. Záměr je třeba přetavit na projekt a sehnat všechna stanoviska. Z mého pohledu vznikla celá diskuse příliš brzy, zatím nemáme ani posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Všichni chtějí odpovědi, ale my tím procesem teprve procházíme.
Jsme ve stejné pozici před i po stavební uzávěře. Přijde mi však škoda, že to obec řeší tímto způsobem.
Obec už si takový čas na vypracování dlouhodobé koncepce vzala, když vyhlásila stavební uzávěru. Ta může trvat až 6 let a zároveň ohlásila záměr vypracování územního plánu č. 6, který na základě Strategické koncepce rozvoje přehodnotí možnosti výstavby v Dolním Adršpachu. Co to pro vás znamená?
Je velká škoda, že se obec vydala tímto směrem. Asi si ještě neuvědomuje, co to stavební uzávěra všechno je a co to způsobí. Pokud je to na šest let a je to cílené na náš pozemek, tak je to problém pro celou oblast. Je vidět, že je to účelové. Každý, kdo je zkušený, přitom ví, že my bez obce nemůžeme nic zrealizovat. Bez obce nebudeme mít příjezd, přípojky, elektriku, vodu, odpad… Jsme ve stejné pozici před i po stavební uzávěře. Přijde mi však škoda, že to obec řeší tímto způsobem. Pro nás to však nic nemění, při takovémto rozsahu musíme být v souladu se sousedy i s obcí. Bez obce to nejde a nezáleží na tom, kdo je na obci, protože to je akce na více volebních období.
Kromě negativního stanoviska obce tu je i petice o 12 tisících podpisech proti záměru. Také na prezentaci se obyvatelé Adršpachu vyjadřovali většinově proti záměru. Jak je chcete dál přesvědčovat, aby změnili názor?
Lidi musejí mít dostatek informací. Bylo nešťastné, že se záměr dostal tak rychle do médií a hned se to začalo medializovat, aniž by byl projekt rozpracovaný, či jsme měli odpovědi na otázky, na které se veřejnost ptá. Mám tím na mysli světelný smog, vodu, kanalizaci a další. Měli jsme mít více času na rozpracování. Nestačili jsme nic vypracovat a už jsme měli obrovskou diskusi. Účastníci petice také neměli dostatek informací. Proto jsme založili webové stránky resortadrspach.cz, na nichž chceme poskytovat informace a zodpovídat dotazy. Tak uvidíme.
Neukazuje však tato obrovská diskuse, která se hned rozběhla, jak moc je to citlivé téma a jak je pro některé lidi důležité, aby tato lokalita zůstala bez zásahu do krajiny, přírody a bez dalšího přílivu turistů?
To je za mě v pořádku. Pořád se ale bavíme o turistické oblasti a o druhé nejnavštěvovanější přírodní památce v Čechách. Nejde o oblast, kde nikdo není. Otázka tedy je, jak pracovat s návštěvníky, kteří sem jezdí v takovém množství a co jim nabídnout. A ne dnes, ale za pět, deset let. A ano, má se to dělat citlivě, jak jste řekla. Proto se také nezlobíme na místní, ani na lidi, kteří se vyjadřovali proti. Já i petici beru jako pozitivní věc, otevření dialogu. To je správně.
Za mě bylo také spoustu dotazů od lidí, kteří se obávají konkurence. Stávající majitelé penzionů se bojí, že jim vezmeme klientelu. Těm potřebujeme vysvětlit, že tak tomu není. Do našeho hotelu bude jezdit jiný druh návštěvníků a díky našemu hotelu bude možné více a lépe pracovat se strukturou turistů a návštěvností skal. Tyto informace potřebujeme dát i lidem, kteří podepsali petici, neboť tuto informaci nemají. Ti se jen bojí, že všechno zničíme, zastavíme a více zatížíme obec. Tak to ale není. Máme analýzy a posudky.
Pokud se podíváme, kdo patří mezi největší odpůrce, jsou to lidé, kteří tam nechtějí vůbec nic, bojí se, že jde o zásah do ochrany životního prostředí. My ale máme spoustu odborníků, kteří se k tomu budou vyjadřovat. I my jsme si uvědomili, že do této lokality musíme udělat něco výjimečného. Proto jsme také poptali jednoho z nejlepších současných architektů, Josefa Pleskota. Přišel s přístupem, že hotel nemá zastiňovat skalní město, nýbrž má v krajině zanikat. To je za mě správná cesta.
Pokud však uvidíme, že se to nebude vyvíjet správným směrem, realizovat ho nebudeme.
Umíte si představit, že byste hotel vůbec nepostavili?
My pozemek nevlastníme, přišli jsme jen se záměrem. Myslíme si, že realizace by byla pro obec přínosem a možností, kudy se může vyvíjet. Pokud však uvidíme, že se to nebude vyvíjet správným směrem, realizovat ho nebudeme. Jsme na začátku celého procesu, stále se k tomu musí vyjádřit spoustu odborníků. Pokud jsou tyto pozemky pětadvacet let určeny pro výstavbu, možná bychom se tedy měli ptát, co se na nich může stavět. Nebo nic? Pokud nic, tak stávající vlastník bude poškozen, neboť už do přípravy investoval. S tím obec musí počítat, ale to už je na jinou diskusi.
Objevují se také obavy, že by váš projekt přivedl do Adršpachu další velké investory, jako se to stalo v Krkonoších nebo na Dolní Moravě. Co vy na to?
V tomhle případě má obec možnosti, jak to regulovat. Proto si podle mě měli dát čas, nesměřovat uzávěru na jeden pozemek, aby se to nestalo. Pokud by další podobný areál vznikl v dalším městě a v druhém, pak by to byla synergie, a to funguje. Za mě by se v tomto regionu neměly stavět výrobní haly, ale měl by se spíše zaměřit na rekreaci a odpočinek. Obec si to však může regulovat, regulace je už nyní zanesena v územním plánu. Podle mě tedy rozvoj ve stylu Dolní Moravy nehrozí. A je vidět, že obec zareagovala hned.
