Pro Broumov je důležité zapojení všech obyvatel

Michaela Plchová, foto archiv B. Hanouskové

Úterý, 10. května 2022

Sdílet na:

„Myslím, že pro Broumov(sko) je velmi důležité zapojení všech obyvatel do (nejen kulturního) dění ve městě,“ říká broumovská rodačka Beata Hanousková, která nyní pracuje na Ministerstvu pro místní rozvoj. Právě ona předala do Broumova informaci o existenci projektu OnStage, který je přenosem dobré praxe a skrze hudební volnočasové aktivity pro děti má propojit minoritu s majoritou. Odstartovat by měl v září tohoto roku.

Vy jste vlastně tím, díky komu se Broumov dozvěděl o projektu OnStage. Proč jste měla dojem, že by takový projekt mohl Broumovu prospět?

Národní iniciativa OnStage je součástí projektu URBACT, který spadá pod náš odbor na ministerstvu. Informace o projektu mám od mé kolegyně Markéty Horské, jež se URBACTu dlouhodobě věnuje. Broumov, jak ho znám, mi do tohoto programu přesně zapadal, neboť pomocí hudby může napomoci s inkluzí například ve vyloučených lokalitách. A tak jsem si jednou řekla, proč nezkusit Broumov?

Doporučení tedy vychází z nějaké Vaší osobní zkušenosti?

Napadlo mě, že by to mohlo pomoci. Zrovna inkluze a práce s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit není úplně jednoduchá. Myslím si, že zrovna hudba je dobrým prostředkem. Ještě si pamatuji, že dole v Soukenické ulici byl obchod s houslemi. Často jsme jako děti slyšely zpěv, který odtamtud a z dalších ulic vycházel. Věděla jsem proto, že projekt OnStage by mohl být pro Broumov to pravé.

Dnes už nemám v Broumově takové kontakty a nebyla jsem si jistá, na koho přesně se obrátit s nabídkou. Napsala jsem tedy panu Školníkovi z Agentury pro rozvoj Broumovska, o němž jsem doufala, že mě více nasměruje. Později jsem zorganizovala schůzku s koordinačním týmem projektu. Myslím, že si všichni mezi sebou skvěle sedli a vím, že se projektu OnStage v Broumově nyní dobře daří. Věřím, že to bude fungovat i nadále. V rámci projektu je možné výborně propojovat místní organizace, aby se zapojily a spolupracovaly. Bylo by také dobré se v budoucnosti podívat i na další možnosti URBACTu, které fungují například v zahraničí a mohly by být pro Broumovsko inspirativní.

Co přesně znamená URBACT?

Jedná se o operační program, který podporuje a napomáhá vytvářet sítě partnerských měst, které mezi sebou šíří zkušenosti a navzájem se inspirují. Nyní například na národní úrovni v rámci projektu OnStage. Je to tedy taková evropská iniciativa sbližující města. Brzy se spustí URBACT IV, jenž přinese nějaká další tematická zaměření. Pro města je dobré udělat si přehled o tom, co se děje nejen v ČR, ale i v zahraničí a případně se pokusit podobné projekty zavést u sebe.

V Broumově jde tedy hlavně o propojení minority s majoritou skrze hudbu. Co to konkrétně může lidem a rodinám, ale i celému městu přinést?

Může to mít pozitivní dopad zejména na děti ze znevýhodněných či neúplných rodin, děti chodící do praktické školy, nebo pro ty domácnosti, které nemají prostředky na volnočasové aktivity svých dětí. Pomocí kroužků hudby se děti více začlení do komunity nebo najdou nový způsob trávení volného času. Myslím, že pro Broumov(sko) je velmi důležité zapojení všech obyvatel do (nejen kulturního) dění ve městě. Otázkou je, jak to udělat. Toto je jeden z mnoha způsobů, jak sblížit komunitu. Pro děti je dobré, aby nebyly separované a potkaly se s ostatními vrstevníky. Ti pro ně mohou představovat takové „tahouny“ pozitivní změny.

Vy mluvíte z vlastní zkušenosti, neboť pocházíte z Broumova. Je to tak?

Ano, chodila jsem na Masarykovu ZŠ a Broumov znám velmi dobře, mimo jiné znám jeho problémy. Vnímala jsem to už ve svém dětství. Začleňování na Broumovsku neprobíhá tak jednoduše. Z Broumova jsem sice později odešla studovat a pracovat do Hradce Králové a později do Prahy, ale vždy se moc ráda vracím. Vlastně bych se ráda vrátila úplně, dejme tomu do deseti let. Nyní mě ale při návratu pokaždé mrzí především to, že Broumov už nežije tak, jak si jej pamatuji. Z dětství ho znám jako místo plné života, kultury, ulic plných obchodů a lidí. To už dnes tak není. Vím, že zde již dříve bylo hodně iniciativ, které se snažily zatraktivnit veřejný prostor Broumova, a to se nyní – zdá se – daří. Důležitou roli v tom hraje dění v klášteře Broumov, kde se sdružují všechna možná témata, nejen kultura, ale i environmentální a vzdělávací témata. Vnímám ho jako hybatele pozitivní změny. Líbí se mi, že se nyní na Broumovsku začíná více spolupracovat a debatovat o rozvoji regionu šířeji, například prostřednictvím rady regionu (Strategická rada regionu Broumovska) atd.

Myslíte si, že by se Broumov měl stát Evropským hlavním městem kultury?

Za mě určitě! Broumov(sko) na to má. Je potřeba, aby to byla nejen Agentura pro rozvoj Broumovska a město, ale zapojilo se i nejbližší okolí, co nejvíce partnerů, organizací, neziskovek a občanů. Podle mě tam šance jsou, i když je Broumov malé město. Má však přírodní, historický i kulturní potenciál, který je mimořádný. Myslím, že dát lidem nějakou vizi, které je možné společným úsilím dosáhnout, je důležité. Navíc společný cíl lidi spojuje. Místní obyvatelé by měli chtít budovat místní identitu a utvářet pomocí fungujících komunit město, kde se jim dobře žije. Je nezbytné obyvatele naladit, aby se pro tuto myšlenku nadchli a žili jí.

Doufám také, že se Broumov(sko) bude nadále do podobných iniciativ aktivně zapojovat a také sledovat podobné výzvy na národní úrovni. Broumovsko by se určitě mělo naučit více – využívat příležitostí, které jsou mu – nejen ze strany státu – nabízeny.

Více o projektu OnStage zde, nebo v březnovém článku na Našem Broumovsku.