Kluci jsou připravený to otočit
První sezóna v „divizi“ začala pro Polický Spartak skvěle, v závěru podzimní části se ale klub propadl na poslední nesestupové místo v tabulce. Vedení se odhodlalo k výměně trenérů, novou trenérskou dvojicí se stali Lukáš Lorenc a Tomáš Strnad, bývalý prvoligový hráč, který dlouho trénoval mládež v Náchodě. V poslední době se věnoval především rodině a kavárně Waffle Cafe, kterou s manželkou vede v Náchodě. „Děláme to stejně jako všechno ostatní – naplno se snažíme, aby tam byla nejen práce, ale aby tam pořád zůstala i radost z tvoření. A tak to vidím i u fotbalu. Je důležité pracovat, sáhnout si na kraj, ale zároveň by to mělo být stále potěšení a zábava. Aby měl člověk tah kupředu, vymýšlel a tvořil,“ říká bývalý prvoligový záložník, který má na kontě víc než stovku startů v dresu Bohemians, Kladna i Hradce Králové.
Léta jste trénoval mládež, trénoval jste taky muže?
Trénoval jsem muže jako kondiční trenér v Hradci Králové v druhé lize, pak jsem tedy trénoval děti, tak šest, sedm let. Půl roku jsem pak ještě trénoval chlapy v Náchodě.
Ještě hrajete ve volných chvílích okresní přebor za Hronov?
Ne, už dlouho ne. Před třemi lety se mi narodila dcera, tak jsem si dal pauzu od trénování a věnoval se rodině. Chtěl jsem si oddechnout od fotbalu.
Takže jste teď plný síly?
Hrál jsem fotbal od pěti let, tak jsem chtěl vědět, jaké to je být bez fotbalu.
A jaké to je?
Nepředpokládal jsem, že bych se vracel, ale půl roku předtím, než mě oslovili z Police, se mi začaly hlavou honit myšlenky, že by to šlo. Dcerka už je samostatnější, a i když kavárna mi zabere hodně času a nemůžu si dovolit plné zatížení, tak tady jsem dostal nabídku od Kuby Kováře a zdálo se mi to rozumné. Že bych ty nové myšlenky, co mám v hlavě, věci, co bych dělal jinak, jak se to za tu pauzu usadilo, že bych je vyzkoušel. Tak jsme navázali spolupráci.
Takže, co změnit ve Spartaku? Vstup do divize zvládli skvěle, teď jsou ale na konci tabulky. Co s tím?
Já nevím proč a za jakých podmínek došlo k výměně trenéra. Já vím, že měli hezký začátek, že postoupili do divize a z toho nadšení uhráli dost bodů. Vypadalo to, že budou hrát vršek nebo klidný střed. Doplatili pak na užší kádr. Zranili se tři, čtyři lidi a nestačili doplnit mužstvo. To už je pak pro trenéra složité. Na mě to působí tak, že předchozí trenér už tam byl dlouho a že vedení chtělo nový impuls, změnu pro mužstvo.
Co to tedy jsou ty nové myšlenky, o kterých jste mluvil a které budete zřejmě aplikovat ve Spartaku?
Když jsem trénoval děti a dělal rozvoj, tak jsem do toho byl hodně ponořený. Pak si vyzkoušíte muže a můžete vyhodnotit – kde jsem na ty kluky tlačil moc, kde málo. Tak jsem si to přehodnotil a uvidíme, jak to bude fungovat. Konkrétních myšlenek je spousta, na to by vám nestačil deník. Zatím jsme absolvovali dva tréninky, tak se poznáváme.
Do Spartaku před jarní částí přibyly i posily…
Přišli dva kluci z hradecké Slavie, jednoho jsem dokonce trénoval v mužích v Náchodě. Jeden do střední zálohy, což je výborné, hrotový útočník vypadá tak moc fajn. Vypadalo to, že kluci jsou připravený to otočit, chtějí na sobě pracovat, tak doufám, že je to se mnou bude bavit a že nám to spolu půjde.
Na co se teď chcete hlavně zaměřit?
Koukal jsem na nějaké zápasy z divize, jak se kluci pohybovali po hřišti a kde to vidím jinak. Za sebe žádné oblíbené rozestavení nemám, jde spíš o typologii hráčů, takže na to je třeba začít pomalu pracovat, sehrát se. Je neskutečné, jak se fotbal pořád vyvíjí, hraje se v různých rozestaveních. Už jsme si něco vyzkoušeli, ale ještě si s tím pohrajem, než zvolíme něco, co by nám sedělo do mistrovských zápasů.
Co jste si odnesl z trénování dětí, co se dá použít i u mužů?
Moc jsme v minipřípravkách nesouhlasil s tím tlakem na výsledky, který občas od rodičů a trenérů vidíte v dětských soutěžích. Nikdy jsem se s tím neztotožňoval, a hlavně mi to nefungovalo, ačkoli jsem tak byl vychovaný taky. Zkusil jsem to tedy jinak, malinko jsem se podíval, jak fungují fotbalové akademie v Německu, ve Španělsku, kde trénují mnohem víc formou zábavy. U toho zůstanu i u mužů, protože když trénujete čtvrtou ligu, ti kluci mají rodiny, chodí do práce a pak jdou na trénink. Takže bych rád, aby ten trénink byl pro ně i zábavný, ale zároveň aby se tam udělal kus práce. Člověk nesmí mít klapky na očích a prosazovat jen svou vizi. Chce to pozorovat ty kluky, kde bych o ně zabrnkal, abychom si to společně užili, pobavili se tím a chtěli společně vyhrávat.
Na podzim získala Police nad Metují zastoupená Spartakem statut Krajského střediska mládeže. Co to znamená?
To nevím, co to oficiálně znamená, ale já si z toho beru to, že v Polici nad Metují s mládeží pracují dobře a někdo si toho všimnul. Ostatně to se mi vždycky líbilo na Polici, už když jsem před lety dělal výběr Náchodska a s Policí jsem taky spolupracoval, tak jsem i teď věděl, do jakého prostředí jdu. Vždy se mi líbila jejich práce, že tady tvoří něco pro mládež.
Už letos se začne stavět Sport Park Ostašská (víc o projektu jsme psali zde), kde pro fotbalisty vznikne hřiště s umělým povrchem. Jak klíčové je to pro fotbal v Polici?
Pro děti je strašně důležité tahle sportoviště mít. Aby to uměly nejen s tablety, ale aby dokázaly taky provětrat plíce, zažily radost z vítězství i prohru. To je dělá v životě silnější. A to je něco, co jim sport může nabídnout. A nejen fotbal, ale jakýkoli sport.