Broumov boduje v Odpadovém Oskarovi
Broumov může slavit. I díky investici do informovanosti obyvatel se dostal v množství komunálního směsného odpadu pod 150 kilogramů na osobu za rok. Vyplývá to z údajů spolku Arnika, který každoročně uděluje premiantům v celém Česku „Odpadového Oskara“. Město Police nad Metují pak řeší, jak množství odpadu snížit a zavádí „door to door“ systém na bioodpad.
„V Královéhradeckém kraji je již osm sídel nad 5000 obyvatel s produkcí směsného odpadu pod 150 kilogramů na osobu za rok. Kromě oceněných obcí jsou to dále Kostelec nad Orlicí, Nový Bydžov, Broumov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí,“ stojí v nedávno vydané tiskové zprávě Arniky.
Podle místostarosty Broumova Kamila Slezáka (TOP 09) výrazně pomohlo, že město zlepšilo dohled nad nakládáním s velkoobjemovým odpadem. „Sběrný dvůr nefungoval podle našich představ, byla tam malá míra třídění ve velkoobjemovém odpadu, kde se vše házelo do jednoho kontejneru. Apelovali jsme na firmu Marius Pedersen a zlepšili dohled na sběrném dvoře,“ říká místostarosta, který má v Broumově odpadové hospodářství na starosti.
Skoro tři miliony
Minulý rok Broumov také vytvořil přehledný Odpadový zpravodaj, který přišel lidem do schránek. Z něj mohou Broumováci vyčíst, že město doplácelo loni za odpadové hospodářství téměř 3 miliony korun.
„Pokud bychom jako občané dokázali zvýšit procento tříděného odpadu, úspory města se budou pohybovat v milionech korun! Tyto peníze může město poté použít třeba na budování dětských hřišť, chodníků, opravu městských bytů nebo třeba nechat rozhodnout občany, jak s takovými ušetřenými náklady naložit pomocí participativního rozpočtu“” vysvětluje starosta Arnold Vodochodský ve zpravodaji.
„Hodně jsme se zaměřili na osvětu, kromě zpravodaje a různých letáčků chystáme i nový odpadový kalendář. Ale myslím, že změna je daná i tím, že lidé v domácnostech taky mnohem víc třídí a přikládají tomu větší důležitost,“ dodává Kamil Slezák.
Více než dvě třetiny ještě můžeme vytřídit
Stále se zvyšující poplatky za skládkování směsného odpadu trápí také vedení města Police nad Metují. V loňském roce vyprodukoval každý občan města 166 kilogramů komunálního směsného odpadu. Vzhledem k tomu, že poplatky za skládkování se stále zvyšují a městu navíc hrozí i sankce za nedodržení zákonem daných limitů třídění, rozhodlo se vedení udělat fyzickou analýzu odpadu – podívat se, co lidé ve skutečnosti vyhazují do černých popelnic na směsný odpad. „Svozové vozidlo bylo plněno v oblasti Záměstí a sídliště, k vysypání vozidla pak došlo na překladišti v Heřmánkovicích za naší přítomnosti. Měli jsme tak na vlastní oči možnost vidět, kolik plastu, papíru, textilu, skla, a především biologicky rozložitelného odpadu v černých popelnicích máme,“ psal starosta Jiří Škop v polickém zpravodaji letos v létě.
„Zjistili jsme, že snad 35 procent tvoří bioodpad, obzvláště míra vyhazovaného pečiva byla zarážející. Lidé možná nevědí, že pečivo patří do bioodpadu,“ dodává starosta.
„Výsledek analýzy není pro město příliš příznivý a ukázal, že více než dvě třetiny celkového množství odpadu v černých nádobách je odpad, který lze vytřídit a v těchto nádobách by neměl být,“ píše v aktuálním polickém měsíčníku Jan Troutnar, který má odpady na radnici na starost. Jak již bylo zmíněno, jednalo se hlavně o bioodpad (38 procent) a plasty a stavební odpad (obojí 9 procent).
Plánujeme osvětu
Město nyní proto zavádí takzvaný door to door neboli adresný systém popelnic na bioodpad. Každý občan Police si taky může říct o hnědou popelnici na bioodpad a město bude kontejnery v daných termínech vyvážet. Adresný svoz popelnic na plast a papír se přitom v Polici už zabydlel, využívá ho asi 270 rodinných domů a několik bytových domů. Radnice taky zvažuje další možnosti, hlavně v oblasti osvěty.
„Odpadový zpravodaj z Broumova je možná inspirace, určitě budeme dál hledat cesty, jak zvýšit informovanost a motivaci třídit. To jsou všechno kroky, které jsou před námi,“ dodává polický starosta.
Průměr v celém Královéhradeckém kraji je přitom téměř 170 kilogramů směsného odpadu na osobu za rok. Premianty v kraji jsou z větších obcí například Červený Kostelec nebo Hronov, z menších například obec Dolní Brusnice, která má necelých 400 obyvatel a každý z nich vyprodukuje průměrně pouhých 66 kilogramů směsného komunálního odpadu za rok. Více informací i s příklady dobré praxe najdete na webu sdružení Arnika.
Příkladem dobré praxe na Broumovsku mohou být také obce Vernéřovice a Hejtmánkovice, které se letos umístily na předních místech v krajské soutěži Čistá obec. Více si přečtěte v našem článku z letošního července: Odpadoví premianti: Vernéřovice a Hejtmánkovice.