Monstra tady nechceme. Adršpašský spolek sbírá podpisy proti developerskému záměru

Michaela Mašková, foto archiv Ádrspolek a R.Stehlík Pondělí, 27. října 2025

Sdílet na:

Na začátku září založil Spolek na ochranu přírody a života v Adršpachu petici proti developerskému záměru postavit hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach. Jakou šanci má petice uspět?  

Více než 5150 elektronických podpisů měla v pátek 22. 10. petice vyjadřující nesouhlas s developerským záměrem vystavět v Adršpachu velký hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach. „To jsou jen elektronické podpisy, ale máme více než 70 míst s podpisovými archy po celém Česku. I tam už bude více než čtyři tisíce podpisů,“ říká zakladatel petice Stanislav Čejp z Adršpachu s tím, že se mu ozvalo spoustu lidí, kteří chtějí petici podpořit.

Spolu s dalšími založili již dříve v tomto roce zapsaný Spolek na ochranu přírody a života v Adršpachu. „Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ říká horolezec a člen Skalní záchranné služby Stanislav Čejp, který dále vysvětluje, že impulsem k založení spolku bylo představení developerského záměru, ale nejen. „Nejde nám jen o ochranu přírody, ale života v obci jako takového. Víme, že je zde více takových záměrů, možná trochu menšího rozsahu, ale stejně. Snažíme se teď všechny tyto projekty vychytávat, aby tu nevznikala monstra. Nechceme, aby se tady z toho stala Dolní Morava nebo Pec pod Sněžkou,“ upřesňuje a zároveň zdůrazňuje, že není proti rozvoji obce. „Jde nám o to, aby se tady se tady dalo žít, aby tu mohly být rodiny, aby obec byla živá, nevymírala a nedělaly se ze všeho penziony.“

Spolek na ochranu přírody a života v Adršpachu, který si zkráceně říká Ádrspolek, se také stal účastníkem řízení o možné realizaci stavby hotelového komplexu. „Teď se alespoň dostaneme k informacím a můžeme se vyjadřovat k územnímu plánu,“ dodává předseda spolku Čejp.

Půjdeme třeba až do Senátu

„Založit petici není úplně jednoduché, obsahuje to dost právních věcí. Nakonec nám pomáhali i právníci,“ vysvětluje Čejp. Kvůli vyšší hodnotě podpisů je petici možné podepsat elektronicky prostřednictvím datové schránky či identity občana, nebo osobně na podpisových arších. „Peticí chceme podpořit obec a dát najevo, že to lidi nechtějí. Pokud bude potřeba, půjdeme s ní třeba i do Senátu či za ombudsmanem,“ říká její zakladatel.

Adršpach přitom už jednu zkušenost, kdy se podařilo uspět s peticí, má. Před několika lety se takto podařilo zastavit záměr vybudovat na skalních útvarech ferratu. Jak silným argumentem však může být petice nyní?

Petice je primárně politický nástroj, kterým mohou občani vyjádřit svůj názor.

„Petice jsou spíše slabším právním nástrojem. Pro orgány veřejné moci totiž nejsou závazné. To znamená, že úřad, kterému petici doručíte, nemusí splnit to, co petice požaduje. Úřad ale musí petici přijmout a do 30 dnů od doručení vám na ni musí také písemně odpovědět. Petice, kterou podporuje velký počet lidí, totiž může mít velký politický vliv,“ píše se v právní poradně pro spolky na stránkách právní kanceláře Frank Bold. Potvrzuje to i architektka Anna Vinklárková z neziskové organizace na ochranu přírody Arnika: „Petice je primárně politický nástroj, kterým mohou občani vyjádřit svůj názor.“

Ádrspolek podle dosavadního počtu podpisů silnou petici mít bude. Developerský záměr se nelíbí nejen velké části místních lidí (psali jsme například ZDE), ale spojila se i horolezecká a sportovní komunita v tuzemsku i ve světě, ale i další. Jak upozorňuje Stanislav Čejp, patří sem například i někteří architekti. „Trochu nás to překvapilo, ale výhrady k záměru má například respektovaný architekt Viktor Vlach z Náchoda, článek Adršpach volá o pomoc, rozebírající studii z pohledu architektky a slacklinerky Anče Hanuš Kuchařové, vyšel třeba na webu eMontana, podpořil nás také známý novinář Tomáš Etzler, který vyzval k jejímu podepsání,“ vypočítává zakladatel petice.

Petice může mít sílu

Příklady, kdy se občanům podařilo uspět s peticí ve věci ochrany přírody či území, jsou dohledatelné. Nejbližším je zastavení developerského projektu, který chtěl vybudovat velký obytný a rekreační areál pod Jánskou horou spojený s výstavbou 23 rodinných domů na horských loukách mezi Mladými Buky a Svobodou nad Úpou. Iniciátorkou petice byla místní obyvatelka Andrea Pichová. Pomocí petice se jí podařilo přesvědčit zastupitele, aby i za cenu soudních sporů shodili záměr ze stolu a dané území zanesli do územního plánu jako zemědělskou plochu.

„Relativně srovnatelný je spolek Lipensko pro život, který založili obyvatelé z okolí Lipna. Hrnuly se tam hodně velké rekreační záměry jeden za druhém, apartmánová městečka. Spolku se podařilo dotlačit obce v regionu, aby si nechaly udělat územní studii, která by řešila dopady na přírodu. Studie hledá ve střetech zájmů kompromis, nezakazuje všechno, ale nastavuje výstavbě nějakou míru,“ upozorňuje na další příklad Anna Vinklárková.

S podobnou situací jako v Adršpachu se nyní snaží vypořádat beskydská obec Trojanovice. Developer ji zaskočil s plánem přestavět starý a roky chátrající hotel Blanka na velkokapacitní residenci s 69 hotelovými lůžky a 160 apartmány. Výstavbu chtěl rozšířit i na přiléhající louky. Také proti tomuto záměru byla založena petice a proti výstavbě je i vedení obce. V únoru se podařilo rozsah projektu trochu zmenšit – návrh nyní počítá s 56 pokoji, 98 apartmány a plochou všech pater o 20 tisících metrech (původně to bylo 38 tisíc metrů čtverečních), místním to ale nadále vadí. Petice spolku Klidné Beskydy měla letos v srpnu 1200 podpisů a celý proces stále běží.

Nechat přezkoumat rozhodnutí

„Z mé vlastní zkušenosti je kromě petice také třeba tlačit na přezkum jednotlivých rozhodnutí,“ vysvětluje architektka Vinklárková a připomíná případ sjezdovky v lokalitě Dolní Morava, u které krajský úřad vydal rozhodnutí, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí. Občanské a ochranářské organizace toto napadly, odvolaly se a Ministerstvo životního prostředí původní rozhodnutí kraje zrušilo a vrátilo věc k projednání. Nově pak bylo rozhodnuto, že sjezdovka musí zavírat se soumrakem a musí mít jen minimum umělého osvětlení. Ochranáři a občané tak vyhráli.

Správa CHKO Broumovsko podle nás nereflektuje světelný smog i přeměnu lososovité vody na kaprovitou.

V souvislosti s Adršpachem se tak připomíná fakt, že Správa CHKO Broumovsko vydala rozhodnutí, že zamýšlený komplex Lázně Pramen Adršpach nebude mít vliv na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí na území Natura 2000. „S tím my ovšem nesouhlasíme. Máme tady chřástala, mihule, jeleny, bledule… To všechno chceme samozřejmě chránit,“ vysvětluje Čejp. Podle něj také CHKO nereflektuje světelný smog, nalétávání ptáků do skleněných ploch i proměnu vody z lososovité na kaprovitou, k čemuž by došlo při filtrování odpadní vody z hotelových lázní a wellness.

Původní rozhodnutí Správy CHKO obec rozporovala. „Nyní přišlo nové rozhodnutí, ale velké změny nedoznalo. Je to tak napolovic. Budeme to však tlačit dál,“ uzavírá Stanislav Čejp.

Na poslední fotografii je chřástal polní (autor R. Stehlík).