Povodně rok poté: Vysílačky, plány a spojení s Polskem
Před více než rokem se Broumovskem prohnala velká voda. Metuje i Stěnava dosáhly třetího stupně povodňové aktivity, v Otovicích byla zaznamenána hodnota extrémní povodně. Jak se obce z živelné události poučily? Co změnily a jak jsou nachystané na případnou další velkou vodu?
.jpeg)
Opravený most ve Vižňově.
„Zrekonstruovali jsme místní cestu za tratí, která bude sloužit jako důležitá objízdná trasa v případě dalších povodní. Dovybavili jsme naše hasiče, ještě bychom chtěli pořídit nové auto, tak až bude vypsaná nějaká dotace, tak si zažádáme,“ uvedl pro Naše Broumovsko starosta obce Martin Harušťák s tím, že každým dnem by měli do Hynčic přijet také pracovníci firem, kteří opraví dva mosty poškozené loňskou událostí.
„Měli by začít tento nebo příští týden. Oprava bude hrazena z finančních darů, které jsme obdrželi od firem, obcí i jednotlivců loni na podzim, máme na to asi milion a půl,“ řekl starosta obce, kterou loňské povodně zasáhly nejvíce – společně s blízkými Otovicemi. Ty dostaly v rámci povoďnové pomoci například milion korun od městské části Praha 6. Bohužel se Našemu Broumovsku nepodařilo několik dní se starostou Otovic Petrem Novákem spojit.
Chtělo by to zkapacitnit mostky
Část peněz z povodňové pomoci zamířila do Šonova, kde se díky tomu opravil jeden z obecních mostů přes Šonovský potok. Druhý, u obecního úřadu, plánuje radnice opravit příští rok na jaře. „Ve spolupráci s Povodím Labe jsme také opravovali koryto potoka, čistilo se koryto, kácely stromy okolo a odstraňovalo vše, co tam překáželo,“ řekla starostka obce Monika Hornychová.
Ivan Macháň z Povodí Labe k tomu dodal, že víc se v tuto chvíli dělat nedá. Jediné, co by mohlo pomoci, je zkapacitnění i dalších mostů, které na Šonovském potoku jsou a které se během loňských povodní ucpaly a způsobily tak rozlití vody do okolí. „Zlepšil by se pak průchod vody, zejména u mostků níže na toku, od středu obce dolů. To je ale komplikované, jelikož jsou v majetku soukromníků,“ podotkl.
Digitální plán a příručka pro obyvatele
I město Teplice nad Metují patřilo k místům, jež voda zasáhla. Metuje byla během povodní na 3. stupni, zatopila Střmenské podhradí, údolí podél silnice od vstupu do skal až do Teplic a vylila se v Dolních Teplicích, Javoru a Dědově. Město v letošním roce zažádalo o dotaci na pořízení moderního digitálního povodňového plánu a doplnění vodočetných tyčí a čidel na řece. „Také jsme udělali pro obyvatele příručku, takový informační materiál, aby věděli, jak se při povodni chovat, kam se obracet o pomoc včetně důležitých kontaktů,“ řekla Našemu Broumovsku starostka Věra Prokopová.
Power banky, baterie, vysílačky
Hodně práce po povodních měli i zástupci samosprávy v Meziměstí. „Dovybavili jsme hasiče, opravili dva mostky – ve Vižňově a Meziměstí včetně zpevnění břehů a opěrné zdi. Nechali jsme pročistit deśťovou kanalizaci a objednali revizi všech mostů. Nakoupili jsme další pytle, a taky plničku,“ vypočítala starostka Pavlína Jarešová. Speciální kapitolou byla krizová komunikace v čase události. Jakmile totiž vypadl elektrický proud, vypadla v Meziměstí také většina mobilních sítí.
„Jednali jsme se všemi operátory a také s firmou Cetin, která je majitelem kabelů. Vodafone nás při povodni nezradil, T-Mobile na náš podnět vyměnil na vysílači baterii, aby vydržela déle, jediné O2 zatím nereaguje. Dále jsme na úřad pořídili power banky a plánujeme ještě nakoupit vysílačky pro členy povodňové komise,“ dodala starostka Jarešová a doplnila, že přes Ministerstvo životního prostředí urgovala nutnost většího propojení s polskou stranou, se kterou Broumovsko sdílí tok řeky Stěnavy.
Jde o to, aby vznikla ustálená výměna informací mezi správci toků na obou stranách hranice.
Nevíme, co se na nás žene
„Jsme první na toku, Stěnava k nám přiteče a my nevíme, co se na nás žene, protože české a polské systémy nejsou propojeny,“ upozornila starostka Jarešová.
Mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí Našemu Broumovsku potvrdila, že na základě podnětu z Meziměstí byla „Pracovní skupina pro přípravu investičních záměrů a koncepcí na hraničních vodách v rámci Česko-polské komise pro hraniční vody“ pověřena, aby doplnila komunikační kanály během mimořádných událostí.
„Jde o to, aby vznikla ustálená a pevně daná výměna informací mezi správci povodí a toků na obou stranách, která v tuto chvíli funguje jen mezi hydrometeorologickými subjekty,“ řekla mluvčí s tím, že výše uvedená Pracovní skupina nyní vyhodnocuje povodně. O svých závěrech, které budou předpokladem dalších kroků, bude Česko-polskou komisi informovat v listopadu.