Diakonie Broumov finišuje se spuštěním linky na zpracování textilního odpadu

Michaela Mašková, foto archiv NB Pondělí, 23. března 2026

Sdílet na:

Sociální družstvo Diakonie Broumov je před spuštěním linky na přeměnu textilního odpadu ve stavební desky do zkušebního provozu. Klíčová technologie vychází z cirkulární ekonomiky a je důležitým krokem k řešení narůstajícího množství textilního odpadu. Broumovská linka by měla v ostrém provozu zpracovat až 10 tisíc tun odloženého textilu ročně. Dle trendové analýzy bude jeho množství celosvětově strmě narůstat.

„Linka se aktuálně sestavuje, umístněná je v bývalém areálu Z-Trade, realizační firma dokončuje poslední úpravy a zkouší jednotlivé stroje, zda převozem nedošlo k jejich poškození,“ vysvětluje Jaroslav Dvořák ze sociálního družstva Diakonie Broumov s tím, že společnost je těsně před spuštěním procesu povolování a schvalování provozu linky. Na základě toho dostane Diakonie Broumov povolení ke spuštění celého provozu. Vše musí být totiž nastaveno správně tak, aby provoz odpovídal platné legislativě a zákonům o odpadovém hospodářství.

Překvapily nás dlouhé dodací lhůty od distributora energie a řešení přípojky.

„Neustále také navyšujeme samotný příkon areálu pro pokrytí spotřeby energie linky, zatím je nedostatečný. Už se nám ale podařilo získat část energie od distributora a další část díky centrále, která bude vykrývat energetické špičky, které při provozu vznikají,“ vysvětluje dál Jaroslav Dvořák. Nejvíce energie spotřebuje linka při rozjezdu a zahřívání. Energetická náročnost pro linku na zpracování odpadu je zatím odhadována na 1000 ampér, skutečný odběr energie se ukáže až při zkušebním provozu. Diakonie předpokládá, že odběr bude nakonec nižší. „Překvapily nás dlouhé dodací lhůty od distributora energie a řešení přípojky. Na všechno se strašně dlouho čeká, všechny formuláře musejí projít dlouhým kolečkem u distributora a měsíce nabíhají,“ vysvětluje Dvořák proč se zprovoznění linky opozdilo. Podle původních představ měla být do provozu uvedena už v lednu.

Do zkušebního provozu bude tedy linka na zpracování textilního odpadu uvedena v závislosti na vyřízení celého administrativního procesu. „Předpokládáme, že by k tomu mělo dojít do dvou měsíců,“ říká předseda sociálního družstva Pavel Hedrichovský.

Z odpadu do stavebnictví

Celý proces recyklace odloženého textilu a jeho zpracování na stavební desky není vůbec jednoduchý. Jak vysvětlují zástupci Diakonie, na počátku je „odpad“ a na konci „stavební výrobek“, společnost tak musí splňovat mnoho zákonných podmínek pro obě kategorie. „Mluvíme-li o textilním odpadu, nepředstavujte si starý, zamaštěný kus textilu odhozený do komunálního odpadu. Z toho samozřejmě vyrábět nebudeme a ani nesmíme,“ vysvětluje Jaroslav Dvořák a pokračuje: „Dneska už nikdo nechce například lyžovat v bundě, kterou si roztrhl a zašil. Raději ji odloží a koupí si novou. A právě z tohoto lehce poškozeného nebo obnošeného vícedruhového textilu my budeme vyrábět izolační stavební materiály. V tom spočívá náš patent.“

Desky, které budou vznikat z odloženého vícedruhového textilu, budou vyráběny pouze z čistého, nekontaminovaného materiálu. „Je velice dbáno na separaci, proto je důležitá Diakonie, která dnes dokáže materiál dělit na 200 druhů. Proto dokážeme určit, co přijde na linku, abychom maximalizovali vlastnosti stavebních desek,“ upozorňuje Dvořák.

V obcích se textil vytěží

Linku bude Diakonie Broumov uvádět do provozu postupně – po zkušebním provozu bude následovat jednosměnný, později dvousměnný. Maximální výkon broumovské linky je okolo 10 tisíc tun zpracovaného textilního odpadu ročně a z toho vznikne stejné množství materiálu do stavebnictví. „Máme už také schválenou dotaci pro linku v Ostravě, která by měla zpracovat ročně 20 tisíc tun textilního odpadu,“ říká Pavel Hendrichovský a upozorňuje, že jen Česká republika by potřebovala podobných linek 15, aby textilní odpad nepřibýval. Nejde jen o textil z kontejnerů na odložený textil, zrecyklovat či zpracovat jsou potřeba i nejrůznější textilní odřezky z továren. „Tady se bavíme o množství asi 150 tisíc tun materiálu ročně, který končí na skládkách nebo ve spalovnách,“ dodává. Další objem textilu navíc končí v černých popelnicích na komunální odpad.

V roce 2025 vešel v platnost povinnost měst a obcí zajistit místo pro odložení nepotřebného textilu.

„Velká města fungují jinak, dříve odkládají nepotřebný textil do sběrných kontejnerů. V menších městech, a především obcích jsou lidé zvyklí používat oblečení déle – nejprve na slavnostnější příležitosti a postupně ho donosí až na zahradu. Nakonec ho rozstříhají na hadry a využijí k úklidu. Zamaštěný hadr pak odhodí do komunálního odpadu. Tam už ale vlastně nepatří,“ vysvětluje Tomáš Tykva, spoluautor patentu a ředitel profesního spolku Artex (Asociace recyklace použitého textilu sdružující větší část všech firem, které sbírají, třídí a recyklují textil, pozn. red.). V rámci malých obcí je tak podle něj výtěžnost textilu zcela naplněna. Od roku 2025 přitom vešla v platnost povinnost obcí a měst zajistit místo, většinou se jedná o kontejnery, kam mohou lidé odnést nepotřebný textil. (Více jsme psali ZDE)

52 sezón ultra fast fashion

Množství textilu na světě neustále roste a stejně jako s plasty a dalšími materiály je otázka jeho následného využití a recyklace stále významnější. „Až 80 procent všechno oblečení je do dvou let od koupě odloženo na skládce. To je strašně brzo! V tom je Diakonie velmi důležitá, že dokáže část oblečení vrátit zpět na trh, ať už u nás či na afrických trzích. Tím se výrazně snižuje jeho ekologická stopa. Pokud už není možné ho využít k dalšímu nošení, nastupuje recyklace,“ říká Jaroslav Dvořák s tím, že právě broumovský patent dokáže zpracovat vícedruhový textil, který by jinak šel na skládku, na výrobky do stavebnictví. 

„Nadprodukce je obrovský problém už nyní, ale bohužel to bude ještě horší. Už nyní je to tak, že 50 procent všeho vyrobeného textilu se nikdy neprodá. Putuje z obchodu do outletu, a nakonec skončí na skládce,“ vysvětluje Tomáš Tykva. Problém se týká především tzv. fast fashion, která je hůře recyklovatelná, neboť je vyrobena z horších materiálů (například oproti bavlně, která jde recyklovat dobře). Problém se týká třeba i levnějšího funkčního oblečení, které pak končí na skládce, protože není možné využít ho jinak. 

„Nad námi všemi navíc visí vykřičník v podobě zvýšení produkce oblečení o 60 procent do roku 2030,“ říká Dvořák a vysvětluje, že toto číslo vychází z trendové analýzy. „V rámci cirkulární ekonomiky se snažíme o propagaci přístupu, že než něco recyklovat, je lepší to nevyrobit,“ vysvětluje dále Tomáš Tykva.

Textil je zkrátka další problém, který vzniká přístupem producentů rychlé a levné módy. „Dříve jsme znali klasicky oblečení v rámci čtyřech ročních období. Poté se vždy dělaly výprodeje. Pak ale přišla fast fashion, která toto rozděluje na 12 období, po měsících. I tady je po skončení možné získat slevu. My už dnes ale sledujeme nástup ultra fast fashion, která to dělí na týdny, takže tu máme 52 sezón. Při tomto přístupu už se žádné slevy nedávají a nadprodukce, která se neprodá, se rovnou zlikviduje,“ uzavírá Dvořák.

Nejprve Broumov

Zájem o broumovský patent na zpracování textilního odpadu přichází i ze světa. „Každý potenciální investor či zájemce chce vidět linku v chodu, teprve potom se můžeme domlouvat na spolupráci. Je tedy klíčové uvést první broumovskou linku do provozu. Pak se může tato zásadní myšlenka, která vychází z cirkulární ekonomiky, rozvézt do celého světa,“ uzavírá Tomáš Tykva. 

Realizace linky v Broumově vyšla na částku 100 milionů, 28 milionů z toho šlo z dotace Ministerstva životního prostředí ČR.