![Broumovsko vnímám jako jednu větší rodinu](/foto/clanky/frantisek-vancura-stafeta(1).jpg)
Broumovsko vnímám jako jednu větší rodinu
- Páteční štafeta
- - Pátek, 5. července 2024
V Páteční štafetě odpovídá František Vančurova, vedoucí odboru - řízení Afrického brokátu firmy Veba. Celý článek
V Páteční štafetě odpovídá František Vančurova, vedoucí odboru - řízení Afrického brokátu firmy Veba. Celý článek
Během jara začaly pomáhat přírodě, na kterou se podle nich během epidemie zapomínalo. Pěstují sazenice, šijí nákupní sáčky a podporují mořské želvy. Následující rozhovor nám poskytly sestry Kulichovy – Adéla a Markéta. Svými aktivitami podporují organizaci Chráníme mořské želvy. Obě jsou spjaty s přírodou nejen tím, že obě vyrůstaly v Suchém Dole na Broumovsku, ale také svými zájmy.
Na terase před Muzeem papírových modelů v Polici nad Metují začne ve čtvrtek ve 21 hodin přednáška Jiřího Horského Cesta kolem světa za 21 dní.
Robert Šlachta. Pro někoho kontroverzní policista, pro jiného úctyhodná osobnost, každopádně člověk, na kterého mělo cenu zajít do broumovského klubu Eden. V úterý 7. července tak učinilo nemálo lidí, přičemž řada z nich netušila, že je celá akce zdarma - respektive za dobrovolné vstupné, což si mimochodem přál sám hlavní aktér večera.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Myslím si, že jsem už o sobě psal, že jsem bibliofil. A se svou vrozenou skromností se touto vlastností přidávám třeba k Ernestu Hemingwayovi, o kterém se tvrdilo, že je bibliofil a grafoman. Ke grafomanii mám snad ještě dost daleko, ale skutečností je, že u psaní trávím spoustu času. (Na druhou stranu, vyrovnat se i v tomto Hemingwayovi by nebylo úplně marný...)
V Broumově existuje místo, v němž sídlí klid a magie. Při jeho návštěvě se jakoby zázrakem začne něco dít, cosi se začne v duši měnit. Je dobré na to být připraven - často jde o pouhé vteřiny, stačí pár kroků a tajuplná transformace je hotova. Dokonce i ten, který přijde s myslí silně roztěkanou, avšak srdcem alespoň trochu vnímajícím, může počítat s rychlým náladovým přerodem, zvlášť při slunném počasí. Takovou mocí vládne broumovský klášter a jeho přilehlá zahrada.
Otevírání lesa se konalo 6. června v Broumovských stěnách po konzultaci se Správou CHKO Police nad Metují o vytyčené trase. Akce se zúčastnilo 27 nadšenců nejen z mykologických spolků Praha, Náchod, Trutnov a Police nad Metují, ale nechyběli zde ani houbaři, kteří si chtěli rozšířit obzory, a také má studentka z Přírodovědecké fakulty v Hradci Králové.
Papírové modelářství, stejně jako každá lidská činnost, má svou vlastní historii. Ta česká sahá do doby konce Mocnářství, ale asi nejdůležitějším mezníkem byl čtvrtek 31. 10. 1968. Ten den totiž vyšel v Lidové demokracii článek s názvem "Nápad, který by neměl zapadnout". Článek pojednává o Ing. Blechovi a jeho kolegovi, kteří doma vytvořili dva papírové modely autoveteránů. Kolega pana Blechy není nikde jmenován, ale byl jím pan architekt Richard Vyškovský. Na základě článku pak oba dva pány oslovil tehdejší šéfredaktor časopisu ABC Vlastislav Toman a začala více jak padesátiletá spolupráce pana architekta s tímto legendárním časopisem.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Zatímco koronavirové drama pozvolna utichá, svévole vládní garnitury pokračuje. Spolek Milion chvilek pro demokracii proto opět obnovuje demonstrační turnusy. Ten první se krom Prahy uskutečnil na dalších bezmála dvoustovkách míst, včetně Broumova.
Znáte ten židovský vtip o rabínovi na smrtelné posteli? Jeho svatost a učenost byla věhlasná, a tak se kolem něj shromáždila nejen rodina, ale přišli se rozloučit i jeho ctitelé. Očekávali, co sdělí na pokraji života a smrti, viseli mu na rtech. "Všechno je jinak," řekl s posledním výdechem.
Když se v Oblastní nemocnici Náchod tvořil krizový scénář pro období přicházející pandemie, broumovská nemocnice jako jedno z jejích pracovišť měla za úkol "zůstat čistá". Toto rozhodnutí bylo logické především z důvodu skladby zde hospitalizovaných pacientů – velkou část z nich tvoří senioři na dlouhodobé následné péči i sociálních lůžkách. Přestože cesty viru jsou nevyzpytatelné, podařilo se udržet nákazu před branami. "Situace nakonec nebyla v Česku tak vážná, my máme ale díky ní přesně popsané postupy a plán, který jsme schopni aktivovat během 24 hodin," hodnotí uplynulé období lékařský náměstek Oblastní nemocnice Náchod a současně primář lůžek následné péče a multidisciplinární JIP nemocnice Broumov, MUDr. Miroslav Švábl.
Zprávy na komerčních stanicích nesleduji, ale pokud se České televize týká, přijde mi, že její referování o koronaviru je už dávno za hranicí snesitelného. Zatímco na začátku krize byly zpravodajské relace napínavé jako poctivý psychothriller, posléze se z informování stávala čím dál větší fraška.
Jsem hluboce přesvědčen, že rozvoj talentu - předkládání způsobů a možností jeho využití a péče o něj - komplexně formuje tvář naší společnosti ať ve velkých městech, ve vnitrozemí, nebo u nás v "Sudetech", kde se stále nabízí nemálo příležitostí, jak přiložit ruku k dílu.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Paříž je hlavním městem módy – tedy, aspoň tak jsem to kdysi slyšel nebo četl a za předpokladu, že se nic v tomto směru nezměnilo. Ale odnikud ke mně nedoputovala zpráva, že by došlo ke korunovaci jiného města na „Hlavní město módy“, takže budu i nadále předpokládat, že Paříž je hlavním městem módy.
Chtěla bych touto cestou poděkovat manželům Horkelovým z Police nad Metují za jejich sounáležitost a empatii při těžkých dnech, kdy za našimi seniory v domově seniorů a domech s pečovatelskou službou v Broumově, z důvodu omezujících opatření, nemohli přijít jejich nejbližší.
Ve středu 6. května v ranních hodinách byl nahlášen požár naší provozovny č. 2 v Polici nad Metují. V počátku nebyla zasažená plocha větší než 500 m2, ovšem následně díky mohutnému větru a komplikovaným podmínkám hašení došlo i přes obrovskou snahu desítek hasičů k rozšíření požáru na násobné plochy.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Vyučující českého jazyka v primě Aneta Felgrová položila studentům primy otázku, jak vypadá jejich běžný den v době online výuky. Takto zdařile se s dobrovolným úkolem vyrovnala Marcela Doležalová:
Během dubna, tedy druhého měsíce nouzového režimu, se řada věcí dopilovala a nastavila tak, aby byla výuka co možná nejefektivnější i na dálku. Probíhá on-line vzdělávání, kdy kantoři v pravidelných intervalech doučují skupinky žáků, a to s přednostním zaměřením na češtinu a matematiku.
Primář Petr Štěpánek a vrchní sestra Šárka Štěpánková nesou jako vedoucí lékařů a sester náchodského anesteziologicko-resuscitačního oddělení už celé týdny tíhu starostí péče o pacienty přicházející s podezřením na onemocnění COVID-19. Nová situace podle nich prověřila všechny členy týmu, kteří se vzájemně ve vypjatých momentech lépe poznali. Postupy, které se v nemocnicích obvykle tvoří dlouhé týdny a měsíce, se v „době covidové“ nastavovaly během dní. V náchodské nemocnici je tak díky tomu nyní zaveden vysoce funkční systém triáže – tedy třídění pacientů podle jejich stavu a pravděpodobnosti onemocněním COVID-19.
O své nemoci hovoří farmářka Lucie Bošinová.
Současná situace se dá hodnotit z mnoha pohledů. Pozitivních hledisek je minimum, občas se nicméně nějaký paprsek objeví. Tak například se méně jezdí, létá a plaví, čili je čistší ovzduší. S tím souvisí i méně hluku, takže máme větší šanci uslyšet, dejme tomu, ptačí zpěv.