Jediné, na co jsme mysleli, byla záchrana našich dětí
- Rozhovory
- - Neděle, 22. března 2026
Ze své země odešla Ljudmila Dudarenko kvůli válce. Během krátké doby se jí povedlo začlenit do místní komunity, našla si práci,… Celý článek
Ze své země odešla Ljudmila Dudarenko kvůli válce. Během krátké doby se jí povedlo začlenit do místní komunity, našla si práci,… Celý článek
Podobně jako mnoho Čechů, jsme se i my rozhodli, že letošní dovolenou strávíme výletem a pobytem někde v naší krásné zemi. A protože jsme byli v podstatě denně bombardováni informacemi o absenci cizozemských turistů na nejnavštěvovanějších místech v Čechách, rozhodli jsme se pro Český Krumlov. Pár týdnů před odjezdem do Krumlova jsme byli v Praze. K mému úžasu se mi poprvé v životě stalo, že do mě nikdo nevrazil při procházce přes Most, a dokonce mám i naprosto neuvěřitelný – a až skoro surreálný – zážitek, kdy jsem stál se Samíkem sám uprostřed Pařížské ulice. Praha byla téměř dokonale tichá.
Do Krkonoš i Karkonosz za motovyhlídkami, můstky, oscypki z żurawiną, Nory a třeba i sýkorkami.
Smyčka kolem Ostaše, Projekt Riese a Soví hory, "mimozemská obruč" a koupačka v nově zatopeném lomu Świerki.
Ani ne čtrnáct dní poté, co pan Pitaš zveřejnil zprávu o zavření broumovského klubu Eden a nutnosti vybrat jistou finanční částku, už na svém facebookovém profilu vydává nová "akutní" avíza, jež se nesou zhruba v tomto znění: "Drazí přátelé, prosím vás, už nic neposílejte na transparentní účet. Peněz je tam dost!".
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Docela dlouhou dobu jsem si myslel, že přechylování příjmení je ryze československou specialitou. Přestože poměrně obstojně vládnu polštinou, nikdy jsem si neuvědomil, že polština je na tom podobně. A pak jsem se zahloubal do dalších přechylovacích jazyků a zjistil, že k přechylování příjmení se odhodlává třeba lužická srbština, polština, litevština, lotyština nebo islandština.
Cesta sta zatáček (Szosa Stu Zakrętów), horský Zieleniec, skoro můj Dobrošov, tajňačka u Machova.
Slovo "šok" se většinou malinko nadužívá, když ale Stanislav Pitaš minulý týden oznámil, že mu úřady zavřely hudební klub Eden, zapůsobilo to na mnoho lidí přesně tak. Šok, nepochopení a smutek ale vzápětí vystřídala nebývale silná vlna solidarity. Lidé začali okamžitě nabízet pomoc a tím vykřesali alespoň malinkou jiskru naděje. Možná, že ještě není všem "undergroundovým" dnům konec. Pohled do nitra celé kauzy nabízí ten nejpovolanější, tedy Stanislav Pitaš.
Přestože mnozí se pojmu „druhá vlna“ u infekce COVID-19 raději vyhýbají, čísla jsou neúprosně jasná. Při první vlně na jaře letošního roku dosahovaly celorepublikové počty přes 300 nově nakažených za den, v počátku léta poklesly i díky uplatňování široké škály preventivních opatření na několik desítek denně, v posledních týdnech znovu opakovaně přesáhly 400 nakažených za den.
Muž roku je soutěž krásy pro muže, kterou každoročně od roku 2000 pořádá David Novotný z Náchoda. Letošní ročník budou zřejmě prožívat i fanynky z Broumova, protože mezi dvanáctkou finalistů je i 29letý Josef Dittrich, mimochodem, absolvent broumovského gymnázia z roku 2011. Finále soutěže se koná 23. října v náchodském Beránku. Josef Dittrich startuje s číslem 10!
Parný letní den. Dva plnoštíhlí a evidentně hladoví turisté radostně nacházejí jedno z broumovských restauračních zařízení. Při čtení obědové nabídky se ale zamračí, dávají rychlou otočku a div ne uraženě spěchají pryč. Oním místem byla Kočka na kari, jež se nachází u Spořilova a která asi opravdu není místem pro každého.
Už 9. ročník sportovně-kulturního festivalu přiláká v sobotudo areálu Koupála na Janovičkách opět českou špičku závodníků na snowboardech a freeski. Návštěvníci mají šanci si vyzkoušet netradiční sporty jako pumptrack contest, trampolínu, paddleboardy a mnoho dalšího. Horkou novinkou je unikátní vystoupení skupiny SLACK SHOW. Lukáš Černý, Michala Pírek a další předvedou jedinečnou show plnou salt, otoček a dalších kombinací na trickline.
Nejsem vždy příjemně naladěn. Nerad to přiznávám, ale realita je zkrátka taková. Někdy se třeba vůbec necítím na "malý sociální pokec", ke kterému dochází při náhodném setkání na ulici, nebo - daleko častěji - v obchodě. Jenže jíst se musí, a tak je nutné dříve nebo později vyrazit mimo bezpečný prostor bytu - mezi lidi.
Během jara začaly pomáhat přírodě, na kterou se podle nich během epidemie zapomínalo. Pěstují sazenice, šijí nákupní sáčky a podporují mořské želvy. Následující rozhovor nám poskytly sestry Kulichovy – Adéla a Markéta. Svými aktivitami podporují organizaci Chráníme mořské želvy. Obě jsou spjaty s přírodou nejen tím, že obě vyrůstaly v Suchém Dole na Broumovsku, ale také svými zájmy.
Na terase před Muzeem papírových modelů v Polici nad Metují začne ve čtvrtek ve 21 hodin přednáška Jiřího Horského Cesta kolem světa za 21 dní.
Robert Šlachta. Pro někoho kontroverzní policista, pro jiného úctyhodná osobnost, každopádně člověk, na kterého mělo cenu zajít do broumovského klubu Eden. V úterý 7. července tak učinilo nemálo lidí, přičemž řada z nich netušila, že je celá akce zdarma - respektive za dobrovolné vstupné, což si mimochodem přál sám hlavní aktér večera.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Myslím si, že jsem už o sobě psal, že jsem bibliofil. A se svou vrozenou skromností se touto vlastností přidávám třeba k Ernestu Hemingwayovi, o kterém se tvrdilo, že je bibliofil a grafoman. Ke grafomanii mám snad ještě dost daleko, ale skutečností je, že u psaní trávím spoustu času. (Na druhou stranu, vyrovnat se i v tomto Hemingwayovi by nebylo úplně marný...)
V Broumově existuje místo, v němž sídlí klid a magie. Při jeho návštěvě se jakoby zázrakem začne něco dít, cosi se začne v duši měnit. Je dobré na to být připraven - často jde o pouhé vteřiny, stačí pár kroků a tajuplná transformace je hotova. Dokonce i ten, který přijde s myslí silně roztěkanou, avšak srdcem alespoň trochu vnímajícím, může počítat s rychlým náladovým přerodem, zvlášť při slunném počasí. Takovou mocí vládne broumovský klášter a jeho přilehlá zahrada.
Otevírání lesa se konalo 6. června v Broumovských stěnách po konzultaci se Správou CHKO Police nad Metují o vytyčené trase. Akce se zúčastnilo 27 nadšenců nejen z mykologických spolků Praha, Náchod, Trutnov a Police nad Metují, ale nechyběli zde ani houbaři, kteří si chtěli rozšířit obzory, a také má studentka z Přírodovědecké fakulty v Hradci Králové.
Papírové modelářství, stejně jako každá lidská činnost, má svou vlastní historii. Ta česká sahá do doby konce Mocnářství, ale asi nejdůležitějším mezníkem byl čtvrtek 31. 10. 1968. Ten den totiž vyšel v Lidové demokracii článek s názvem "Nápad, který by neměl zapadnout". Článek pojednává o Ing. Blechovi a jeho kolegovi, kteří doma vytvořili dva papírové modely autoveteránů. Kolega pana Blechy není nikde jmenován, ale byl jím pan architekt Richard Vyškovský. Na základě článku pak oba dva pány oslovil tehdejší šéfredaktor časopisu ABC Vlastislav Toman a začala více jak padesátiletá spolupráce pana architekta s tímto legendárním časopisem.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Zatímco koronavirové drama pozvolna utichá, svévole vládní garnitury pokračuje. Spolek Milion chvilek pro demokracii proto opět obnovuje demonstrační turnusy. Ten první se krom Prahy uskutečnil na dalších bezmála dvoustovkách míst, včetně Broumova.
Znáte ten židovský vtip o rabínovi na smrtelné posteli? Jeho svatost a učenost byla věhlasná, a tak se kolem něj shromáždila nejen rodina, ale přišli se rozloučit i jeho ctitelé. Očekávali, co sdělí na pokraji života a smrti, viseli mu na rtech. "Všechno je jinak," řekl s posledním výdechem.