Klatka, kladka & visací zámek
- Názory
- - Neděle, 24. listopadu 2024
Nedělní fejeton Pavla Frydrycha. Celý článek
Nedělní fejeton Pavla Frydrycha. Celý článek
V pátek 31. srpna a v sobotu 1. září proběhly v našem regionu dvě významné události, které přesahují jeho rámec až do zahraničí. Benefiční večer Panta Rhei na Klučance, který připravili mladí lidé kolem Polického symfonického orchestru v čele se svojí "mámou", mladičkou Petrou Soukupovou, a závěrečný koncert festivalu Za poklady Broumovska v broumovském klášteře.
Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze v roce 2017 v Ateliéru malířství I u Roberta Šalandy. Dále také studovala Restaurování výtvarných uměleckých děl na AVU v Praze, nebo také studovala Obecnou teorii a dějiny umění a kultury na Karlově univerzitě.
Spojení benediktinského kláštera a vína může vypadat na první pohled zvláštně, ale historie i tradice hovoří jinak. Benediktinům vděčíme za mnoho objevů zdokonalení technologií výroby vína, ale i pěstování révy vinné. A tak po několika letech existence vinné galerie ve sklepení klášterního gymnázia Benediktinské sklepy rozšiřují nabídku svých služeb.
Miloslav Kučera se narodil 4. března 1942 v Chlumci nad Cidlinou. Po válce, v roce 1945, se s rodiči přestěhoval do Broumova, kde vystudoval dvouleté gymnázium. Ve svých 17 letech odešel studovat Akademii múzických umění v Praze. Do Broumova se vždy rád vracel, měl tady sourozence, rodiče a spoustu kamarádů. Zemřel 31. července 2018.
Ve čtvrtek 9. srpna od 19 hodin se v Zeleném domečku v Polici nad Metují uskuteční přednáška filosofa Radima Kočandrleho. Tématem přednášky budou "charakteristické znaky archaické iónské kosmologie". Přednáška představí archaické iónské kosmologie, které ztělesňují nejstarší kosmologické koncepce formulované v rámci antické filosofie.
Již druhým rokem bývají bdělí broumovští občané svědky podezřelé bílé záře, která se pravidelně každý týden objevuje na nebi poblíž broumovského Mírového náměstí.
Přemýšlel jsem o té pověstné první větě, která má čtenáře chytit a nepustit. A napadlo mě začít od Adama – tedy v tomto případě spíš od Marka Aurelia, který v Panonii začal psát své "Hovory k sobě".
"Kdepak jsi byl?" musela nepochybně minulý týden zaznít otázka na čapím hnízdě v Meziměstí. Jeden z dospělých čápů bílých byl totiž po pětitýdenní rekonvalescenci v záchranné stanici znovu vypuštěn do přírody a vrátil se na své hnízdo.
Tento vynikající kreslíř se narodil v Polici nad Metují a v roce 1960 se přestěhoval do Náchoda. Podobně jako třeba skladatel Antonín Dvořák se stal řezníkem. Po otcově smrti (otec zemřel v jeho osmi letech) matka vdovským právem držela deset let živnost, a tak Josef Lisák měl své povolání určené.
Někdo se od malička rád šťourá v autíčkách, někdo od útlého mládí ví, že se jednou chce stát lékařem. Karel Krecbach (21) se od pěti let motal v kuchyni a nejvíc ho bavilo péct sladké koláče. A peče je dodnes. A nejsou to jen koláče, ale hlavně dorty a prvotřídní zákusky všeho druhu.
Jakub Gruss (F. Z.) a Jan Hamerský (Běsi) si prohodili místa. Kuba v rodné Jaroměři nezavadil o fleka, a tak za ním odešel do kláštera v Broumově. Obdobně se Broumovák Honza vydal k Jaroměři vstříc josefovské pevnosti. Spojuje je i to, že přispívají do kulturních časopisů Full Moon a The Aardvark. Jejich články balancují na hraně publicistiky, poezie a toho, co jsou ještě editoři svolní pustit ven. Píšou i poezii jako takovou. Kuba na plný úvazek, Honza nárazově pro hudební projekt Běsi. Krom toho vzhlížejí k jiným dvěma literárním samorostům, Josefu Váchalovi a Ladislavu Klímovi.
Když se řekne jméno Kousal, jen málo lidí, žijících v Polici a okolí nezareaguje. Krajina od Kousala totiž visí snad v každé domácnosti. Pan Jan Kousal miloval Polici a Police milovala jeho. A láska místních k jeho obrazům přetrvává dodnes.
Že hasiči likvidují požáry, pomáhají při dopravních nehodách a živelných pohromách, to bereme už skoro jako samozřejmost. Mně však pomohli v situaci trochu komické, pro mne snad trochu vážné.
Police nad Metují má díky jediné instituci, zřízené a podporované městem, hned několik výjimečných zvláštností. Na předním místě je evropský primát v oblasti papírového modelářství. Nejen stánek modelářů, hodný obdivu a uznání tvůrcům a především vedení muzea, ale i místo, kde lze vidět to nejlepší, co "papíroví" modeláři dosud postavili. A to od počátků někdy v šedesátých letech u nás.
Na první červnovou sobotu, 2. 6., naplánovali pořadatelé v Polici nad Metují Dětský den. I v letošním roce bude hlavní náplní pro děti obejít zhruba deset zastavení na cestě a splnit úkoly, které prověří jeho šikovnost a zručnost. Vzhledem k tomu, že hlavním pořadatelem je Sokol Police nad Metují, nemůže ani při dětském dni nevzpomenout na 150 výročí založení této tělocvičné organizace v Polici nad Metují.
V sobotu 12. května se v kostele sv. Barbory v Otovicích uskutečnil už 5. ročník motosrazu spojená se mší svatou a žehnáním motocyklů. Program byl doplněn o vystoupení dětského souboru ze Základní umělecké školy v Broumově pod vedením Kláry Nentvichové.
Ve středu 9. května se u památníků obětí válek v Broumově uskutečnil pietní akt u příležitosti ukončení 2. světové války. Akci upořádala místní pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu spolu s Městským úřadem Broumov.
Získat zajímavé informace o minulosti našich zemí, o tom, kde všude vládl například Jiří z Poděbrad a kam stojí za to opět zajet a prohlédnout si podrobněji, co návštěvníka zajímá. To vše mohlo skoro 50 účastníků již 18. výletu z Broumova do polského příhraničí. Jako obvykle s hlavním organizátorem Pavlem Košňarem a průvodcem Jiřím Kopeckým.
Jiří Kollert začal malovat v době, kdy talent na studium vysoké umělecké školy nestačil. Cesta na takovou školu byla mnohem víc hrbolatá, něž ta, po které adepti studia kráčejí dnes. Snad proto je Jiří Kollert samouk. Výtvarná tvorba ho začala zajímat až v dospělosti, po ukončení povinné vojenské služby. Impulzem pro jeho vlastní tvorbu byla návštěva výstavy pana krajináře s velkým K, Antonína Slavíčka na Pražském hradě na podzim roku 1961.
Do Ratibořic se do minulého roku jezdilo jen za objekty, které ve své Babičce popsala Božena Němcová a z nostalgie ke starým časům jsou nám blízké. Loni však nad Babiččiným údolím, kousek od Ratibořického zámku, vybudoval filmový režisér a herec Tomáš Magnusek herecké muzeum Viktorka. Co ho k tomu vedlo, je nejlepší zeptat se přímo jeho. Je tam většinou osobně k zastižení.
Chodíme s manželkou každý týden již nějakou dobu do Domova důchodců (dále jen DD) v Polici nad Metují "za babičkami" povídat, co se děje za zdmi a plotem domova, v němž bydlí. Také jsme staří. Naše generace měla smůlu. Mimo jiné nám slibovali zabezpečení ve stáří. Dnes se po každém chce, aby se staral sám. O sebe, o své blízké.
Sigismunda Boušku objevil, aspoň pro mne a moji ženu, znamenitý sběratel a laický badatel Petr Bergmann. Jiný tvůrce, emeritní vedoucí broumovské knihovny Jan Meier, uspořádal dostupné prameny o Bouškovi a vytvořil vynikající literární pásmo. V něm jej představuje jako skutečného člověka očima dnešní doby. A tvořivý Tepličák Ladislav Šikut dokázal z Bouškovy hudební pozůstalosti sestavit původní melodie, z nichž několik se souborem Stěnavan provedl.
Základní uměleckou školu mám spojenu s hudbou, tu v Polici nad Metují s některým z úspěchů na hudebních soutěžích. Na vernisáži výstavy v Zeleném domečku jsme však měli možnost seznámení s oborem, typickým spíš pro kroužky dětí i dospělých, s keramikou. Na výstavě tu uvidíte vedle keramických výtvorů dětí místní ZUŠ hlavně dílka sochařská. Víc než 30 soch dětských hlav ve skutečné velikosti a dalších přesně 100 sošek různých "osobností". Málokterá vernisáž se může chlubit takovou účastí.
Padesát studentů Gymnázia Broumov navštívilo od 4. do 8.dubna italské Toskánsko.