Naše Broumovsko
Přejít na hlavní navigaci
Přejít na změnu jazyka
Přejít na přihlášení
Přejít na vyhledávání
.jpg)
Do funkce nastoupil právě před rokem a leží před ním spoustu práce: otevřít muzeum veřejnosti, katalogizovat sbírku, pečovat o dosavadní… Celý článek
.jpg)
.jpg)
.jpg)
„Vylezl jsem ke kruhu. Lezl jsem v sandálech, nic lepšího jsem tenkrát neměl. Měl jsem v tom ještě tlusté bílé ponožky, ale ono to drželo, ani mi neujela noha. Dobral jsem Diešku. On furt krkal, to byly takové mordy, strašné pecky! Dolezl k tomu převisku, ani smyčku si nedal. Zmizel mi za hranou z očí. Já jsem jen povoloval lano, hodně lana. Koukalo na nás dost lidí dole, viděl jsem jejich vyděšené výrazy a jak se občas chytají za hlavu. Říkám si, ty vole, kde je? Už musí být hrozně vysoko. Najednou jsem slyšel zvuk skoby, dal jsem mu sichra a sjel dolů. Když jsem to viděl, tak jsem myslel, že mě omejou. To byla dálka mezi kruhy a on tam měl jedinou smyčku!“ Vyprávění Petra Mocka o prvovýstupu cesty Iljův odkaz na věž Krasavice v Adršpašských skalách z května roku 1968 a další napínavé příběhy zpestřují zbrusu nového lezeckého průvodce autorské dvojice Jan Žwak a Stanislav Lukavský, který vyšel letos v dubnu. Jak říká první z nich, lezec a lékař s přezdívkou Tatuš, za pětadvacet let od doby, kdy vyšel předchozí průvodce po Adršpachu, se počet lezeckých cest přibližně zdvojnásobil.
.jpeg)
Studentů z Broumovska, kteří vyrazili studovat do zahraničí díky Vzdělávacímu fondu Amos, postupně přibývá. V loňském roce takto vyjela na měsíční pobyt na francouzské gymnázium také Libuše Betášová z Ruprechtic.
.jpg)
Celý život jsem chodil okolo a ani v nejmenším jsem nevěděl, jakou vzácnost v Broumově máme, že se jedná o secesní budovu, že oprava této krásné budovy začala v roce 2016. Pamatuji si jen bláznivý pokus o kasino s kulečníkovým stolem a ruletou, které bylo v přízemí. A celou dobu do této budovy chodili mí spolužáci jako do Základní umělecké školy, která se nacházela v horních patrech, kde byly učebny pro různé kroužky, i kanceláře pro vyučující. A ostatně sem chodila hrát na klavír moje setra a později i má první láska. Já osobně – a nejen já – mám na toto místo krásné vzpomínky. Vím nebo si myslím, že nás je víc, kteří v této budově zažívali příběhy svého života. Dnes tomuto místu dává ve spolupráci s městem Broumov duší Broumovák Jan Záliš, kterého bych vám rád představil blíže.
.jpg)
O rekonstrukci kaple sv. Floriána v Rožmitále, pátrání v historických pramenech a hledání původního jména a také o tom, proč je dnes na Broumovsku cítit odlehčení, jsem hovořila s Marií Havlovou.
.jpg)
O zúročených životních zkušenostech, myšlenkách, které se musí zrealizovat a o tom, co dává dobrý vítr do plachet s Václavem Svobodou z Meziměstí, který renovuje prostor okolo bývalého zámeckého rybníku a vytváří zde kemp a rekreační zónu pro širokou veřejnost.
.jpeg)
Pochází z Broumovska, část roku pracovně tráví v klášterní kuchyni U Tří růží a část v Nizozemsku. Jaké byly začátky čerstvě vyučeného kuchaře a v čem se podle něj liší pracovní podmínky u nás a v zahraničí? Přečtěte si rozhovor s Lukášem Haluškou o jedné úspěšné romské kariéře.
.jpg)
Historii má tak trošku v genech. Jeho babička byla učitelkou dějepisu a děda se zase rád věnoval regionální historii. „Od malička mě bavilo prohlížet si staré fotky a srovnávat podle současnosti, co kdy kde bylo. Tuhle zálibu jsem však pořádně probudil až v době, kdy jsem tady průvodcoval,“ říká Petr Ťažký, nový kastelán zámku v Náchodě, který pochází z Meziměstí.
.jpg)
O probuzení naděje, nedostatečné síti psychiatrické pomoci a péči o duševní zdraví nejen na Broumovsku s Lucií Kudrnáčovou z Centra duševního zdraví v Náchodě.
.jpg)
Ondřej Klír se živí kovářstvím, což je dnes již polozapomenuté řemeslo. Nejedná se však o ledajaké kovářství, setkáváme se zde s uměleckým kovářem, který se na Broumovsko přistěhoval z Prahy. V sobotu 23. 3. chystá s obcí Šonov kovářskou akci, na které se s ním můžete osobně setkat. Co doopravdy skrývá profese uměleckého kováře a čím ho Broumovsko zaujalo?
.jpg)
Pět Českých lvů má na svém kontě producentka a dramaturgyně Pavla Janoušková Kubečková, která pochází z Teplic nad Metují. Získala je za film Hořící keř, seriál Pustina, dokument Jednotka intenzivního života, minisérii Podezření a naposledy za animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo. O tom, jaké to je být ženou-producentkou v mužském světě a proč se ráda vrací na Broumovsko jsme si povídali v rozhovoru pro Naše Broumovsko.
.jpg)
Po dvaadvaceti letech, kdy sídlí v Polici nad Metují, vykročila výrobní společnost Microtherm CZ k dalšímu rozvoji. Aktuálně vstoupila na polský trh, stala se celosvětově hlavním výrobním závodem a do Police nad Metují se chystá přesunout i kompletní logistiku. O impulsu k rozvoji, velkých výzvách i aktivitě dovnitř regionu jsme hovořili s jejím ředitelem Davidem Pancnerem.
.jpg)
O citlivém přístupu ke krajině, spolupráci jako klíčové linii pro přípravu krajiny na přicházející klimatickou změnu i konkrétních opatřeních jsme hovořili s Janem Starobou ze Strategické rady regionu Broumovsko.
.jpeg)
Když jsem minulý týden volala vedoucí broumovské knihovny Martě Lelkové, aby okomentovala fakt, že z Národního plánu obnovy dostali čtyřicet milionů na rekonstrukci domu na Opočenského 33 a jeho přeměnu na novou, moderní knihovnu a kreativní centrum, ještě tomu úplně nevěřila. „Byla jsem služebně v Hradci, ale myslí jsem byla úplně jinde. Bojujeme za to už od roku 2017 a musím říct, že je skvělé, že jsme od samého počátku měli podporu města,“ říká.
.jpg)
Nečekanou návštěvou poctila tento týden první dáma Eva Pavlová statek v Hejtmánkovicích. Na Broumovsko zavítala, aby si zde vybrala z nabídky látek a nechala si ušít sukně značky Laiva, které šijí Lenka Hlaváčková a Ivana Hanušová z odstřihů bavlněného brokátu z broumovské Veby. Zeptali jsme se, jak návštěva první dámy proběhla a jaké látky si vybrala.
Dřevorubec roku se po tříleté pauze vrací do Adršpachu. V sobotu 20. ledna v 10 hodin odstartuje již 13. ročník oblíbené soutěže, jejíž poslední chystaný díl v roce 2020 na poslední chvíli zhatila pandemie. Jediný zimní “Dřevorubec” v Česku tradičně přináší kromě lesáckých závodních disciplín i bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. Více nám prozradil organizátor závodu Pavel Cohla.
.jpg)
O tom, co se povedlo v minulém roce, rozvoji komunity, každodenních malých hrdinstvích a odvaze vydat se na cestu jsme hovořili se zakladatelem Agentury pro rozvoj Broumovska a iniciátorem mnoha regionálních aktivit Janem Školníkem.
.jpg)
Polický Merkur, to není jen bohatá historie. Z budoucnosti na nás mává robotická ruka, ovládání přes aplikaci a moderní design. Firma loni uvedla na trh zbrusu nové, jednomodelové stavebnice a slaví s nimi úspěchy. Mezi modely, které mají do dvaceti, třiceti centimetrů, najdete třeba kultovní Velorex, sněžnou rolbu nebo žlutou ponorku. „Když jsme ji vyrobili, změnil jsem si vyzvánění na telefonu a každý den mi zpívá Ringo Star Žlutou ponorku,“ usmívá se ředitel Muzea stavebnice Merkur Pavel Frydrych, když mě provádí krásnou novou expozicí legendární české hračky.
.jpg)
Dvacet let sbíral badatel a spisovatel Petr Bergmann archiválie související s historií Broumovska, před 7 lety založil Institut regionální paměti, aby se sbírka zachovala. Nyní se sbírku, čítající 30 tisíc kusů, rozhodl prodat – za 6,5 milionu korun ji pro Muzeum Broumovska koupilo město Broumov.
„Je dobře, že zde vzniká původní tvorba,“ říká pedagožka, hudebnice a spisovatelka Eva Kroupová, s níž jsme si povídali o její nové knize pro děti s názvem Strašidlákov / Pohádky z broumovského dolíku.
.jpg)
Pokračování rozhovoru o historii Aeroklubu Broumov... Ze zasklené terasy domu v Martínkovicích je krásně vidět na přistávací plochu letiště. Čas od času se nízko nad zemí objeví plachtící letadlo. Jaroslav Šefc st. se zahledí do dálky. Společně listujeme ve starých kronikách a vzpomínáme na počátky létání na Broumovsku. Je jedním z těch, kteří ještě pamatují zakládající členy Aeroklubu Broumov a byl u rozkvětu letiště v 70. a 80. letech.
.jpg)
Ze zasklené terasy domu v Martínkovicích je krásně vidět na přistávací plochu letiště. Čas od času se nízko nad zemí objeví plachtící letadlo. Jaroslav Šefc st. se zahledí do dálky. Společně listujeme ve starých kronikách a vzpomínáme na počátky létání na Broumovsku. Je jedním z těch, kteří ještě pamatují zakládající členy Aeroklubu Broumov a byl u rozkvětu letiště v 70. a 80. letech.
.jpg)
O více než dvousetleté historii ochotnického divadla v Polici nad Metují, ochotnickém rodu Součků i Tině Turner polického divadla s režisérem Divadelního spolku Kolár (a místostarostou města v jedné osobě) Jaroslavem Součkem.
.jpg)
Města a obce na území CHKO Broumovska podaly žalobu na Ministerstvo životního prostředí ČR. Žalují to, že při schvalování nového Plánu péče o Chráněnou krajinou oblast Broumovsko byla porušena jejich procesní práva jednat o vznesených připomínkách. Zároveň napadají tzv. nezávaznost Plánu péče, která se do praxe nepromítá. O konkrétních připomínkách i postoji měst a obcí na území Broumovska jsme hovořili s Jiřím Škopem, starostou města Police nad Metují.
.jpg)
Moderátorka a publicistka Daniela Brůhová je neodmyslitelně spjata s Broumovskými diskusemi. Pamatuje jejich komorní začátky v klášterní Kreslírně a zažila jejich postupnou proměnu ve velkou akci, jakou dnes dozajista jsou. Ani 10., jubilejní ročník Broumovských diskusí, se bez ní neobejde.
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
.jpg)
