.jpg)
Svět mi stále nabízí spoustu věcí, z nichž se mohu radovat
- Rozhovory
- - Sobota, 3. května 2025
Od narození trpí vážným onemocněním, kvůli kterému je zcela odkázán na pomoc druhých. Přes nepříznivé diagnózy si nicméně po celý život… Celý článek
Od narození trpí vážným onemocněním, kvůli kterému je zcela odkázán na pomoc druhých. Přes nepříznivé diagnózy si nicméně po celý život… Celý článek
Ondřej Klír se živí kovářstvím, což je dnes již polozapomenuté řemeslo. Nejedná se však o ledajaké kovářství, setkáváme se zde s uměleckým kovářem, který se na Broumovsko přistěhoval z Prahy. V sobotu 23. 3. chystá s obcí Šonov kovářskou akci, na které se s ním můžete osobně setkat. Co doopravdy skrývá profese uměleckého kováře a čím ho Broumovsko zaujalo?
Pět Českých lvů má na svém kontě producentka a dramaturgyně Pavla Janoušková Kubečková, která pochází z Teplic nad Metují. Získala je za film Hořící keř, seriál Pustina, dokument Jednotka intenzivního života, minisérii Podezření a naposledy za animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo. O tom, jaké to je být ženou-producentkou v mužském světě a proč se ráda vrací na Broumovsko jsme si povídali v rozhovoru pro Naše Broumovsko.
Po dvaadvaceti letech, kdy sídlí v Polici nad Metují, vykročila výrobní společnost Microtherm CZ k dalšímu rozvoji. Aktuálně vstoupila na polský trh, stala se celosvětově hlavním výrobním závodem a do Police nad Metují se chystá přesunout i kompletní logistiku. O impulsu k rozvoji, velkých výzvách i aktivitě dovnitř regionu jsme hovořili s jejím ředitelem Davidem Pancnerem.
O citlivém přístupu ke krajině, spolupráci jako klíčové linii pro přípravu krajiny na přicházející klimatickou změnu i konkrétních opatřeních jsme hovořili s Janem Starobou ze Strategické rady regionu Broumovsko.
Když jsem minulý týden volala vedoucí broumovské knihovny Martě Lelkové, aby okomentovala fakt, že z Národního plánu obnovy dostali čtyřicet milionů na rekonstrukci domu na Opočenského 33 a jeho přeměnu na novou, moderní knihovnu a kreativní centrum, ještě tomu úplně nevěřila. „Byla jsem služebně v Hradci, ale myslí jsem byla úplně jinde. Bojujeme za to už od roku 2017 a musím říct, že je skvělé, že jsme od samého počátku měli podporu města,“ říká.
Nečekanou návštěvou poctila tento týden první dáma Eva Pavlová statek v Hejtmánkovicích. Na Broumovsko zavítala, aby si zde vybrala z nabídky látek a nechala si ušít sukně značky Laiva, které šijí Lenka Hlaváčková a Ivana Hanušová z odstřihů bavlněného brokátu z broumovské Veby. Zeptali jsme se, jak návštěva první dámy proběhla a jaké látky si vybrala.
Dřevorubec roku se po tříleté pauze vrací do Adršpachu. V sobotu 20. ledna v 10 hodin odstartuje již 13. ročník oblíbené soutěže, jejíž poslední chystaný díl v roce 2020 na poslední chvíli zhatila pandemie. Jediný zimní “Dřevorubec” v Česku tradičně přináší kromě lesáckých závodních disciplín i bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. Více nám prozradil organizátor závodu Pavel Cohla.
O tom, co se povedlo v minulém roce, rozvoji komunity, každodenních malých hrdinstvích a odvaze vydat se na cestu jsme hovořili se zakladatelem Agentury pro rozvoj Broumovska a iniciátorem mnoha regionálních aktivit Janem Školníkem.
Polický Merkur, to není jen bohatá historie. Z budoucnosti na nás mává robotická ruka, ovládání přes aplikaci a moderní design. Firma loni uvedla na trh zbrusu nové, jednomodelové stavebnice a slaví s nimi úspěchy. Mezi modely, které mají do dvaceti, třiceti centimetrů, najdete třeba kultovní Velorex, sněžnou rolbu nebo žlutou ponorku. „Když jsme ji vyrobili, změnil jsem si vyzvánění na telefonu a každý den mi zpívá Ringo Star Žlutou ponorku,“ usmívá se ředitel Muzea stavebnice Merkur Pavel Frydrych, když mě provádí krásnou novou expozicí legendární české hračky.
Dvacet let sbíral badatel a spisovatel Petr Bergmann archiválie související s historií Broumovska, před 7 lety založil Institut regionální paměti, aby se sbírka zachovala. Nyní se sbírku, čítající 30 tisíc kusů, rozhodl prodat – za 6,5 milionu korun ji pro Muzeum Broumovska koupilo město Broumov.
„Je dobře, že zde vzniká původní tvorba,“ říká pedagožka, hudebnice a spisovatelka Eva Kroupová, s níž jsme si povídali o její nové knize pro děti s názvem Strašidlákov / Pohádky z broumovského dolíku.
Pokračování rozhovoru o historii Aeroklubu Broumov... Ze zasklené terasy domu v Martínkovicích je krásně vidět na přistávací plochu letiště. Čas od času se nízko nad zemí objeví plachtící letadlo. Jaroslav Šefc st. se zahledí do dálky. Společně listujeme ve starých kronikách a vzpomínáme na počátky létání na Broumovsku. Je jedním z těch, kteří ještě pamatují zakládající členy Aeroklubu Broumov a byl u rozkvětu letiště v 70. a 80. letech.
Ze zasklené terasy domu v Martínkovicích je krásně vidět na přistávací plochu letiště. Čas od času se nízko nad zemí objeví plachtící letadlo. Jaroslav Šefc st. se zahledí do dálky. Společně listujeme ve starých kronikách a vzpomínáme na počátky létání na Broumovsku. Je jedním z těch, kteří ještě pamatují zakládající členy Aeroklubu Broumov a byl u rozkvětu letiště v 70. a 80. letech.
O více než dvousetleté historii ochotnického divadla v Polici nad Metují, ochotnickém rodu Součků i Tině Turner polického divadla s režisérem Divadelního spolku Kolár (a místostarostou města v jedné osobě) Jaroslavem Součkem.
Města a obce na území CHKO Broumovska podaly žalobu na Ministerstvo životního prostředí ČR. Žalují to, že při schvalování nového Plánu péče o Chráněnou krajinou oblast Broumovsko byla porušena jejich procesní práva jednat o vznesených připomínkách. Zároveň napadají tzv. nezávaznost Plánu péče, která se do praxe nepromítá. O konkrétních připomínkách i postoji měst a obcí na území Broumovska jsme hovořili s Jiřím Škopem, starostou města Police nad Metují.
Moderátorka a publicistka Daniela Brůhová je neodmyslitelně spjata s Broumovskými diskusemi. Pamatuje jejich komorní začátky v klášterní Kreslírně a zažila jejich postupnou proměnu ve velkou akci, jakou dnes dozajista jsou. Ani 10., jubilejní ročník Broumovských diskusí, se bez ní neobejde.
S unikátním nápadem na zpracování textilního odpadu na stavební desky přišlo sociální družstvo Diakonie Broumov. V době, kdy je obnošený textil stejnou ekologickou hrozbou jako třeba plasty, to může být celosvětově využitelná technologie. Více nám o tom prozradil Jaroslav Dvořák, manažer pro technický rozvoj.
O drsném Jesenicku a divokém Broumovsku, historických vrstvách v Sudetech, okouzlení houbami a nelítostném dětském čtenáři jsme hovořili s Markétou Pilátovou, hispanistkou, novinářkou a autorkou knih pro děti i dospělé, která strávila část srpna na literární rezidenci v Broumově.
Co je nejdůležitější, aby se děti cítily ve škole spokojeně? Je lepší známkovat, nebo neznámkovat? Je kombinace brzkého vstávání a odpoledních kroužků pro děti náročná? A jak dlouhé jsou vlastně prázdniny? To všechno jsou témata, o nichž se vedou časté debaty s pedagogy, odborníky. Ale už jste si o nich někdy povídali s dětmi? My jsme se zeptali Mikuláše, žáka 4. třídy základní školy.
„V Čechách, jako v jedné z mála zemí, byl textilní průmysl na velmi vysoké úrovni,“ říká Jiří Branda – jeden bývalých návrhářů Veby, které v broumovské výstavní síni LokArt představila výstava Návrháři z Veby. Jiří Branda pracoval ve Vebě dvacet let jako návrhář, desinatér a vedoucí vzorovacího střediska. Kvůli komunistickému režimu nakonec s rodinou emigroval do Kanady, aby se po více než třiceti letech znovu vrátil do Čech.
Tým kandidatury se už otřepal z prvního šoku a setřel slzy zklamání. Práce nekončí, naopak. Partneři jej zahrnuli podporou, a dokonce přibývají další. „Už teď nás kontaktují velká i menší města, která s námi chtějí spolupracovat.” říká koordinátorka kandidatury Marie Silondi.
O úzkostné a rozcitlivělé době, živé víře v boha, literárních rezidencích a představě ideálního dne s nositelem Státní ceny za literaturu, spisovatelem a básníkem Jáchymem Topolem, který celý červenec pobývá a tvoří v Broumově v rámci Literární rezidence.
Australanka Abbey Conallin se stala vůbec první studentkou, která k nám přicestovala na pozvání místního Rotary klubu Broumov. Česko pro ni byla nejméně známá a kulturně vzdálená země. Po roce odjíždí nadšená, vděčná a mnohem zralejší.
Od textilní výroby ve 30. letech přes výrobu shrnovacích dveří a bytových doplňků v letech 90. k výrobci dílů pro automobilový průmysl. Společnost HAUK s. r. o. s obratem přesahujícím dvě miliardy korun a více než šesti sty zaměstnanci patří k největším firmám v regionu. O překonávání krizí v nejisté době, obrovské zodpovědnosti a chuti zlepšovat podobu regionu jsme hovořili s jejím spolumajitelem a jednatelem Petrem Haukem.