Cesta ke smíření
- Názory
- - Čtvrtek, 14. listopadu 2024
Ze sobotního pietního průvodu ke Kříži smíření na Bukové hoře. Celý článek
Ze sobotního pietního průvodu ke Kříži smíření na Bukové hoře. Celý článek
Víte, proč je v kraji tolik rozkopaných silnic? Nevíte? Čtěte fejeton Pavla Frydrycha.
Nový vietnamský obchod Na Příkopech potěšil broumovské obyvatele.
Nedělní blog Pavla Frydrycha o šotkovi, který jak známo řádí občas také na stránkách Našeho Broumovska...
Pravidelný blog Pavla Frydrycha vás přivede k zamyšlení, jak to vlastně s nedělním ránem máte vy.
V každém městě nebo městečku je na domech bezpočet pamětních cedulí. Ty oznamují, že se v tomto domě narodil pan XY, který byl čímsi významný nebo v pozměněné podobě říkají, že v tomto domě v období od-do pan YZ žil a tvořil nebo pracoval nebo odpočíval. Prostě tady byl a my jsme na to pyšní.
Slovník cizích slov definuje pojem „aporie“ takto: obtížný, sporný nebo neřešitelný problém; bezvýchodnost, neschopnost dospět k řešení problému, protože obsahuje neřešitelné rozpory. Překlad z řečtiny je vysvětlován následně: doslova „ne-cesta“, neprůchodnost, slepá ulička.
K 11. listopadu patří tradičně slavnost svatého Martina a lampionové průvody. Celosvětově se v na tento den ale slaví také Den válečných veteránů, k němuž se Česko přidalo v posledních 7 letech. Jeho symbolem se staly květy vlčích máků, který kdysi pokrývaly hroby padlých v 1. světové válce.
Dave Lister z těžařské lodi Červený trpaslík Jupiterské důlní společnosti jednou vypravuje Rimmerovi, že si jeho kamarád koupil boty s vlastní inteligencí. „Moh jsi bej nalitej doslova jak dělo a boty tě vždycky odnesly domů,“ vysvětloval. „Jenomže jednou boty mýho kamaráda odnesly na druhej konec města. A pak dokonce do jinýho města. Prostě je přestalo bavit chodit jenom do hospody a domů a chtěly si taky vyzkoušet, jaký to je vyrazit si někam jinam.“ Příběh pak pokračuje dál, ale pro potřeby tohoto fejetonu stačí jen tato malá část.
Jaké jsou současné příběhy Broumovska a jaké chceme v budoucnu vyprávět? A co dělá příběh dobrým příběhem? Takovým otázkám se věnovali účastníci storytellingového workshopu, který proběhl ve čtvrtek 12. 8. 2021 na Chatě pod Korunou.
Podle nejnovější a super tajné informace, která unikla z online zasedání vedení Mezinárodního olympijského výboru, je zřejmé, že do rodiny olympijských sportů bude v nejbližší době přijata nová disciplína. A navíc disciplína, která má perspektivu přinášet České republice úspěchy. Může nastat situace podobná Hrám v korejském Soulu, kdy se po 64 letech vrátil na olympiádu tenis a přinesl tehdejšímu Československu hned medailové ovoce.
Jasně si vybavuju den, kdy mně můj malý synovec začal vypravovat, jakou barvu má který kontejner a co se do něj vyhazuje. Evidentně ho to hodně bavilo. Koneckonců spoustu dětí fascinují popeláři a vše s tím spojené a kupodivu se tohle „zakoukání“ netýká jen kluků. Na těch popelářích, vlajících na stupačce na konci svozového vozu, prostě něco je.
Žijeme v době internetu, díky sociálním sítím může dnes kdokoli komentovat cokoli. V historii lidstva nebylo nikdy jednodušší někomu ublížit než právě dnes. Internetové hrdinství, kritika a hate se staly symbolem naší doby. Možná je to dobou, ale možná to něco vypovídá o každém z nás. Je jen jediná cesta, jak se dá dnes kritice vyhnout, nic nedělat, nic neříkat a ničím nebýt. A proto se pojďme raději všichni společně víc zabývat tím, čím jsme my, než psát na cizí zeď, čím jsou ti druzí. Klávesnice máme všichni, zbytek už je jen na nás.
Ve světě dálnic a silnic jsem se během své stopařské kariéry pohyboval poměrně často. A stejně často jsem se setkával s tvrzením, že v Německu je prostředí pro stopaře příznivější než v Čechách. Můžu zodpovědně tvrdit, že tomu tak není. Jediný rozdíl spočívá v tom, že pokud stopnete auto v Německu a jedete v něm hodinu, posunete se o 120 nebo i 150 kilometrů. V Čechách se za stejnou dobu posunete o 60 či 70 kilometrů (když ovšem nejedete přes Náchod nebo Jaroměř). Samozřejmě na vině je právě síť dálnic, která je na západ od našich hranic nepoměrně hustší.
Pro současnou dobu je typické, že naše aktivity se stále častěji přesouvají do virtuálního prostoru. Trend zrychlila i pandemie covid-19 a s ní související opatření. Ta žáky a studenty namísto do školních lavic usadila domů před displeje a webkamery. Jejich výuka již téměř rok probíhá hlavně distančně.
Celoživotní vzdělávání je častým bodem různých vzdělávacích strategií, školských reforem a diskusí napříč politickým spektrem. Jak ale začít budovat systém celoživotního vzdělávání v prostředí, které dlouhodobě pro zvýšení úrovně vzdělanosti mnoho nedělá a v prostředí, ve kterém platí povinnost plnit školní docházku pouhých devět let?
Únor bílý... dál tuhle pranostiku zná snad každý. V posledních letech přemýšlím, kdy byl naposledy únor bílý, aby sílila pole. Snad tenkrát... a je to tady. Kdysi bylo všechno lepší. Václav mi jednou vypravoval o dědečcích sedících v hospodě, když se začala debata, která s obměnami existuje snad co je svět světem.
Obyčejná kuchyňská utěrka. Věc, kterou používáme v podstatě každý den. A taky věc, která ze všech dostává nejvíc na frak.
Myslím si, že to všichni pejskaři znají. Pes udělá něco, co udělat nemá a ví o tom. V tu chvíli se snaží tvářit tak nenápadně, jak jen to jde. Mluvím třeba o nejrůznějších pantoflích a botách buď rozkousaných nebo rozházených po zahradě. Kdysi malá Daisy dokázala rozkousat Martině boty tak, že vykousala od podrážky podpatek a namísto něj zanechala na botě jen díru skrz podrážku. A botu nechala zhruba na místě, kde by měla být bez jejího zásahu. Takže si toho Martina všimla až po několika dnech.
= Některé momenty života, které jsem si vždy přál sdílet s ostatními, všelijaké podivnosti, určitá slova, jež ze mě mocně a radostně plynou, zůstávají navzdory veškerému mému nadšení a touze pouhými fragmenty. = ORHAN PAMUK
Po dlouhém lockdownu jsme připravili první společnou oddílovou výpravu s tím, že se nás stejně asi moc nesejde. Opak byl pravdou. Den před začátkem výpravy jsme hledali další spoje, kterými bychom se dostali na start oddílového pochodu. Bylo nás totiž tolik, že by nás jeden linkový autobus neodvezl.
Na začátku léta spustilo nakladatelství Grada "Velkou prázdninovou soutěž" určenou malým čtenářům od 6 do 15 let. Akce, která probíhala až do konce září, se zúčastnili také tehdejší prvňáčci pod vedením paní učitelky Dany Freiwaldové.