Broumovsko vnímám jako jednu větší rodinu
- Páteční štafeta
- - Pátek, 5. července 2024
V Páteční štafetě odpovídá František Vančurova, vedoucí odboru - řízení Afrického brokátu firmy Veba. Celý článek
V Páteční štafetě odpovídá František Vančurova, vedoucí odboru - řízení Afrického brokátu firmy Veba. Celý článek
Je známá věc, že pokud člověk chce cokoli změnit, má začít u sebe. Může přitom jít o malé každodenní krůčky, např. při nakupování je na každém, zdali do košíku vloží produkty s palmovým olejem či toaletní papír ze 100% celulózy, nebo spíš z recyklovaného materiálu. Někdy se ale aktivní snaze o změnu postaví do cesty vnější subjekty.
V letošním roce uplyne sto let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků z Police nad Metují. 1. května 1920 zemřel v Praze na následky podchlazení, violoncellista a profesor pražské konzervatoře, Hanuš Wihan. Jako interpretační umělec, toho po sobě mnoho nezanechal a na jeho odkaz se postupně zapomínalo. Kdo vlastně byl Hanuš Wihan?
Občas se někde dočtu, že ten, který sportovec ukončil svoji kariéru. Konec kariéry se děje buď s nějakou veřejnou oslavou, nebo bez oslavy – podle věhlasnosti končícího
Že handicap není překážkou dokázali a dokazují bratři Tomáš a Martin Čejkovi. Navštěvují broumovskou základní uměleckou školu a daří se jim.
"Kluci, jeli byste zahrát 14. prosince do Prahy? Je to Nová scéna Národního divadla!" "No, asi jo." "Jak asi jo? Je to Nová scéna Národního divadla..." "No, asi jo! Jo!"
Nejrůznější způsoby a nástroje můžou za těžko spočitatelnou množinu mučedníků. Z páté knihy Nového zákona čerpáme informaci o prvním zabití křesťana. Skutky apoštolů mluví o kamenování.
V jedné z bočních kaplí klášterního kostela v Broumově dominují sochy dvou jáhnů. Prvního z mnoha milionového zástupu křesťanských mučedníků, dnešního světce sv. Štěpána s kameny, kterými byl zaházen a sv. Vavřince, který se zobrazuje s nástrojem své popravy, roštem, na kterém byl upečen.
Dle liturgického kalendáře přesně před devíti měsíci zazněli na východní periferii Římské říše pozvání a souhlas. Není možné vyloučit, že by si ten samotný arciposel nechal utéct onu neopakovatelnou kosmickou událost a spolu s ostatními anděly nezpíval o betlémské noci "Sláva na výsostech Bohu". Oba druhy inteligentního stvoření se tehdy radovaly. Andělé vidí Boha běžně, lidé tak dostali originální příležitost před dvěma tisíci lety. Zvláštními způsoby, v řeči křesťanů svátostmi, se však s Ním můžou setkávat každý den.
Věštěním, vyvoláváním duchů, pověrami se má nazírat do budoucnosti, či dokonce jí i ovládat. Autor svého prvního přikázání to zapovídá. Věrnost v dodržování Dekalogu však není bez příkoří. Pro povzbuzení imunity víry nabízí poslušnost. Jemu, Jeho přikázáním. A jde příkladem. Je poslušný slibu v ráji, je poslušný dávným proroctvím. Dokonce i císaři, který nařídí sčítání lidu.
Na člověka občas padne plesnivá nálada (obzvlášť v tomhle počasí). Je mu těžko a mizerně. Tak nějak vlhko venku i uvnitř. Nechce se mu nic. Prostě nic. Chvíli se v tom utápí, někdy se i polituje, ale nakonec hledá, jak z toho ven.
Hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán ve svém prohlášení ocenil práci společensky aktivních lidí. Platí to samozřejmě i pro angažované občany na Broumovsku.
V Meziměstí se obyvatelé i přespolní sešli první prosincovou neděli, aby přivítali advent, období plné očekávání. Město Meziměstí připravilo bohatý program v Centru Walzel a slavnostní rozsvícení vánočního stromu na náměstí pro obyvatele města a celého příhraničí. Adventní jarmark se konal v rámci projektu - Pod jednou střechou 2/Pod jednym dachem 2 CZ.11.4.120/0.0/0.0/15_006/0000098 z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Ve filmu Magnolia zazní věta: "Minulost je za námi, ale my ji stále vlečeme s sebou." Je to myšleno v tíživém existenciálním kontextu, kdy se člověk není schopen vyrovnat s některou z dávných událostí. U jiných by se ale dané tvrzení mohlo pozitivně převrátit a ještě doplnit o dovětek: "Díky bohu!"
Blíží se konec devatenáctého roku nového století. Měli jsme výročí sto jedna let od založení Republiky Československé. Výročí 30 let od znovuvykročení naší republiky a společnosti ke svobodě a zodpovědnosti za chod svého státu. I nám se blíží konec sezóny na pěchotním srubu T-S 19 Turov u Chlívců.
Očerňující kampaně? Neschopnost unést konkurenci? Mediální kachny? Těžko soudit. Na polské potraviny má většina Čechů špatný, dehonestující názor. Kolik z nich ale ochutnalo něco víc z polské kuchyně než levné párky zakoupené v Čechách (objednané některým z obchodních řetězců)? A kolik z nich zajímal konečný výsledek všech rozvířených kauz s "nebezpečnými polskými potravinami"? Těžko říct.
V letošním roce získalo Město Police nad Metují finanční prostředky z Královéhradeckého kraje na Tvořivé dílny v Muzeu papírových modelů. Tento grant získalo Město již popáté, poprvé v roce 2015. V roce 2019 jsme se rozhodli z tohoto grantu podpořit hlavně Předvánoční tvoření v Muzeu papírových modelů, určené pro školní a mimoškolní skupiny.
První kolo celostátní gastronomické soutěže Svačina roku Rio Mare 2019 je uzavřeno. Nyní odborná porota v čele s Mistrem kuchařem Vladimírem Pickou vybere z bezmála 160 rybích receptů 15 finalistů. O postup do finále usilují také studenti ze Střední školy hotelnictví a společného stravování Teplice nad Metují. Kdo postoupí do finále, bude známo do 22. listopadu 2019.
Na listopad roku 1989 zavzpomínal kameraman a režisér Oliver Malina Morgenstern. Autor je držitelem 3. odboje za boj proti komunismu a nesvobodě.
Na plotě zacinká bambusový zvonek, zvedá se vítr. Vlastně se mi ani moc nechce, ale chytám za vyšlochtanou kliku branky. Mám? Vítá mě prošedivělý vlčák, belhá se po třech mým směrem. Jdu dál, jsem zvědavá. Poplácám psisko po boku a rozhlížím se po zahradě. Keř, strom, strom, keř, žádné bylinky. Zaostřím na květináč s opuštěnou pavučinou, vtom mi u hlavy zabouchá ruka na skleněnou tabuli okna. Ucuknu. Ale spatřím už jen pohupující se záclonu.
Krásného podzimního počasí využila ve čtvrtek 24. 10. 2019 skupina čtyř členů České speleologické společnosti - základní organizace 5-03 Broumov pod vedením Oldřicha Jenky a Jiřího Kopeckého, společně s dalšími pěti účastníky ze Společnosti pro destinační management Broumovska o.p.s. k odpolední výpravě do skal Broumovských stěn.
Smysl některých přirovnání mi uniká. Např. hláška "Stojíš jako tvrdé Y!" má napomínaného upozornit na neaktivní, zbytečný nebo dokonce tupý postoj, přitom ale tvar připodobňovaného písmenka indikuje pravý opak. Člověk, stojící jako tvrdé Y, by musel mít ruce nad hlavou v trychtýřovitém uskupení, což dělají kupříkladu lidé na koncertech, cvičenci Sokola či indiánští vítači Slunce, což jsou vesměs jedinci veselí, hbitě se hýbající a rozhodně netrůnící na místě jako sloup, který navíc neevokuje ypsilon. Mělo by se tedy říkat: "Stojíš jako měkké tiskací I." Nicméně uznávám, že taková konstrukce malinko ztrácí na údernosti.
Ochladilo se, ale burčáková nálada se už dávno vpila do kotliny. Chceme proto na jih, smrky vyměníme za vinice, místo strmých roklí zdoláme Pálavskou vrchovinu a ještě naposled (anebo snad k Martinu prvně) vyrazíme za vínem. Po ránu. Nečesaně. Romanticky a rozkošnicky.
Za dva týdny, 6. - 7. listopadu, odstartují v broumovském klášteře 6. Broumovské diskuse. Přípravy dvoudenní konference, která v klášteře přivítá řadu zajímavých hostů a nabídne bohatý doprovodný program, jsou v plném proudu. Položili jsme proto pár otázek zakladateli Broumovských diskusí Janu Školníkovi z Agentury pro rozvoj Broumovska.
"Jo, holka, dědouch už teď jezdí jako ponocnej. Ale dřív, to ho nesměl nikdo předjet, jinak bych s ním nemluvila." Nevěřícně kouknu na svoji osmdesátiletou babičku. V očích ji jiskří, ona to myslí vážně... Kroutím hlavou: "Babi?" Mávne rukou: "Nesměl!" "Nejdál jsme byli v Brně, na okruhu," sní dál, "bylo to zamlada a na motorce. Pak jsem na tý mašině jezdila do práce," ukazuje mně svůj modrý skládací řidičák. "Tak to je rarita, babi. Kdy pojedeme?" "Ale dej mně pokoj, už bych na to nevylezla," jde ke skříňce s kazeťákem a šoupne tam alespoň "pořádný truck song".